Venuše (2)

Venuše sype v předtuše

Horký písek do duše

Hledám v mušli trilobitu 

Její knoflíky do úkrytu

Body z ledové doby

Křísnu křís křesadlem

Blesky plesknou Bohy

Šábrem brousí její nohy

Seberu jim divu z ruky

Jsme na poli sivé řepy

Klapají sběrné traktory

Jako obvykle zbylé tykve

Mám plán, jak uniknem

Půjčím si u ČéeSÁ aero

Pán dí, na co je Vám

Hele, letíme na Venuši

Zrovna když Měsíc šisuje

Pixlovat na ploše Jitřenky

Vířit prachem od Slunce 

Kolotoč sukně jak troud

Proudit s ní na orbitu

Počkat až bude nabito

A nahá

Venuše

Sype sen v předtuše

Horký písek do duše

Balí knoflík z bakelitu

Ráz ledového satelitu

Vzkřísí dobu pravěku

Bok po boku své Bohy

Ti se tlačí na její vlohy

A Večernici myjí nohy

Saně rakety letí v žáru

Řeka páře švy zrcadla 

Hodí sponu do pačesů 

Lány ánfasu, včelí účel 

Faktory hrábí traktoru 

Sbírá taklenc obvykle 

Copak ptá se železo?

Balím na její planetu

Dřiv než mi unikne

Nejdříve na orbitě

I jiní se jistě pídí 

Je to Venuše

A Jitřenka

Se vidí

Listí

Vzdychá tráva, hrabou listí, Slunce mává

Potok ledí pivo, bílý můstek, suchý klůcek

Cítím jeho oči, nasvítí ženu v letu mouchy

Andersen napadne, algoritmus pohádky

Dostanu se zase zpátky, chci být jím objat

Aby mělo ruce, měkká bříška, prsy, šperky

Chtěl bych ho o to vše obrat a zase vrátit

Najednou mi do toho spadne moře, leskne

Padnu na kolena kvílí blues romance, haló

Do písku pěně spadnou slova z love story

Hledám opratě, abych je podal, čekám bič

Kopu do tyče, nejde si to vynutit, topím se

A sám se sebou radím se, jestli se vrátím

Konečně mne chytí za ruku, mám záruku

Jsme za jedno, volám, spolu zůstaneme

Hvězdo na cinemagrafu

Navždy

Vlašské ořechy

Na konci ulice Červený Měsíc bledne

Popelář močí na keř, zuby žvýká žužu

Čekám, eFé almara polyká plast vlasti

Kolem jde z plesu Popelka, děláci v říji

Na ni řičí, zrovna beru z kapsy ořechy

Tahají ji za šos, tasím taser, čtyři laufy

Skouknu overal, jsou v dresu z kevralu

Hovno, sáhnu na bodák, hejbnu prdelí

Chvíle, děvu pustí, vyleze šofér rampa

Tři na jednu, tančím, utíkej Káčo utíkej

Ukážu flash, rej děj, jak bych si bodnul

Jednomu hlavičku, druhému nožičku

Na volant ukážu špičkou bodáčku 

Furiantsky hodím na zem ořechy

Křupají, loupám a melu ozuby

Rambovi řve motor obludy

Naposledy jsem asi

Vyhrál

Signály

Telefonuji

Volají mi z nebe, že i tam zebe

Věc Měsíce shodí srp do trávy

Píšu zprávy, mažu je na chleba

Nejsem ťula, češu bez u meze 

Maceruji z něj, pomo pro kašel

Vidím, selenem letí čepice lávy

Seknu začnu kvíkat právo krále

Poslední zeleň turu do chléva

Bučí á ju, bude i v neděli

Prsty zvedám skřipky

Smyčec skřípá slzu

Sonate C-dur

Hraju

Hezký den!

Poslouchal jsem B.B. Kinga a jeho hosty, zpívali o bejby: dej mi!, pak Etu James a vzniklo tohle!

Tak jsem si stoup'

Zhoupla se ulice, šustí punčochy

Padají kapky, plní žebra výduchu

Cvrnk, schoulíme se pod deštník

Polikám jí tělo, horkost se chvěje

Zakopli jsme v listí, tlí u chodníku

Vržou dvířka, někdo na psa píská

Kotvíme u lískáče, rupe skořápka

Hledám rty, vlní se jazyky, panika

Komunál spustil světla, čeká noc

Moc rychle opustíme hic, nevrátí

Cestu krátké závrati, běžíme

Kynou kaluže, myslím že

Nechci se bavit o jiné

Posbírám negližé

A duál klíče

K sobě

Ladronka

V nedělní trávě táhne žena šálu jsoucna

Na celinu obrazu letí tanec magnetismu

Kampak jdeš, optá se u rozlitého Slunce

Na čele má kapky potu, osolí si gravitaci

U kopce teče řeka, jistí život pro člověka

Má volno, dá si dar vzduchu u listnáče

Pláče v ní pocit, že jde v nebi

Bere si dojmy domů

Pofoukat bebí

Baladou

Kamenné město

Zámek Hrubá Skála pase v lese kamenné obry

Otvírám okno, visí tam On a Ona hradu Trosky

Pojďme se bát v údolí hračky turistické značky

Slunce mačká září, nápoje po cestě už zavřelo

Nebe žbrndá chvilky, rytmus skosí bosé metry

Musím jít kilometry, monumentální obři dýchají

Z antických stromů teče smůla, sbírám žaludy

Jít mě pohání přeludy, fantazie, až potkám lidi

Děvy ptáčata dvojčata, úžasně sladěné oděvy 

Dobrý den, kráso, skoro sebou praštím o zem

Kobiety ladné, žena z toho bledne, jak mávají

Konečně, pahýl hradu, hasím žízeň u šizuňka

Aby pak ďábel nás poslal zpět z kopce dolů

Máchl bičem o cesty, silnici zkroutil cíle

Mechy kolem kamenů trochu zvlhly

Piškoty víly přišly pro tu chvíli 

Zhasly svíce ulici slasti

Černá noc spadla

Skály spaly

Rock Island

Je bouře, padá tříšť vody

Žena jde za mnou, lovím

Jiná lýtka, plác velké vlny

Houstne voda, hustá věc

Padám do kolen, solí klec

Vír ji omotá, mně utlačuje

Tekuté jsou písky, cucám

Vcucly mé nohy, čekám a

Propadám se k proti noci

Jdu džunglí, potkám psa

Vje, bude bongo z Dinga

Pak mě opět pozpět flusli 

Někdo ku mně kloní prsa

Padají slzy záchranářky

Asi jsem zasejc doma

Jo, chybí kus věty

Květ lásky

Med

Rimini

V pátek podvečer, když ampliony popic Madony trousí

Atlantická slova, přichází k nim děvče a balí marihuanu

Krása panna, neohmataná, jdou další, šik vojandy, Popi

Je navádí jak na ejak a ony v nachu tváře, po ní opakují

Šťastně žvatlají verš ptáčete z bohaté pláže a dají šluka

My v café jimy obsazeni, chytáme zadáčo oblaka dýmu

Objednám presso, hnědý cukr dodá Deflo-Mick Jagger

Svírá mně srdce, tluče, na moři stahují marionety mrak

Jeho hustá kompozice a olej vody jdou do vlny

Jsem rád, sedím u břehu a znovu ten kouř

Přijeli kluci na motorce a rozebrali si je

Platím, vracím se sám na zem

Žaluzije obrazu spadly

Den zmizel

Kasino

Vzal jsem žetony a vsadil na pád dnů hrůzy

Chvilek vládnoucí konvence postpuberťáků

Berta už jde do prdele, je ji jasno, je z klona

Tráva roste, prší jak se sluší, a udavač žene

K udavači pláč historie, bláto tlačká kačena

I pavlačový ksicht politiky, chtíč zvůle válčit

Do ni stačí vtlačit nebezpečné stelné krávy

Adolescent stojí za dveřmi a řičí Kambodža

Vidím ultra levé koncentráky u Cukráku

Strážní máchají azijskou motyčkou 

Smrt ve střevech chce latrýnu

Osud hraje na kytaru

Soul

Boží muka

V prostoru hoří křesťanský kříž, dívají se Boží muka

Třepe památeční lípa, traktor vláčí brány, není voda

Tohle puzzle nechal Komanč, když zoral polní cesty

Jako kluk jsem zde běhával, než přišly dny diletantů

Jejich potomci, kradou, líně šlapou, jsou jak pitomci

Jako elita hrají dav v gagu, škváru lichvářů civilizace

Cecky nul kecají tak hezky, plebs zblbly utopií blaha

Jejich děti učí blbosti, nepochybně jistí pederasty

Pedofilů plačky, divá doba, kde lidi rádi vidí katy

Za to vědci pánů vyrábí mechanické roboty 

Svět drží přes katotónní atomové bomby

Dlouho vedou honby na sliny Boha

Nelze kam zdrhnout

Není spása

Most

Viděl jsem v kosmickém prachu vrchol mostu
Leskl se v benátském zrcadle jak unce Slunce
Něco jsem kutil a šlápl na kus rezavého hrnce
Udělal levou nohou odstup a chytil tělo foťáku
V totál focus sáhl na osud, má to šaty a kolena
Říkám jí, není čas, jdu skočit za marky do řeky
Starki, nechoď, řekla, dala deset, na dlani ruky
V nebeském svitu mě vedla skrz fábor tropů
Dáváme si čaj ze zázvoru, slyším její srdce
Odběhla koupit červené a sponu z olivy
Přemýšlím, jestli mě políbí
Páni, už je tady

Vlašťovky už létají nízko

Vzbudil jsem Tě milá, abychom se šli koupat
Ještě než větrné kleště, pocuchají pohádku
Hluboký talíř rybníka už čeká na kyslík deště
Voda je teplá, počkám si, až projdeš rákosím
Pak poplaveme spolu, přes celou tu šíři vody
Bude zima v dolíku na písku druhého břehu
Poběžíme zpět, kolem dokola, kde jsou šaty
Taška koulivé vaty mlhy, Tě schová do plánu
Ukrytá stromy ze silnice, svět si může útočit
Začnu jemně a pomalu nápad úročit
A v objetí řeknu, miluji Tě!

Konec jara

Třešně bouchá do domů šperkem z rubínů
Vítr pak vyválí její ocelové pecky v prachu
Lidé už bloudí v komínu kostelního strachu
Zavírám okno, než spadne déšť na parapet
Chci být malý, hrát na klavír hromu blesku
Když vyrazí svým kopím skrze černé mraky
A vteřiny počítal andělíčku můj strážníčku
Pak vítal verši do sešitu, nejdelší den roku
Zkusil mačkat o dušičku, hodinu své fobie
Hvězdo, opatruj nám léto!

U Svaté Máří Magdaleny

Pes mě táhne do kopce, a v dálce vidina kříže procesí
Pastvinu prolétá káně a někde v polesí hledá mláďata
Kaťata rybníku čekají čápa, pud kachen strachy káchá
Obzor máchá průzor mraku, barvy chameleóna deště
Na kleště počasí a blesk nečasu, postačí indiánský běh
Mám pech, melduji u zavřené spásy kaple, až skončím
Běžím dolů, měkké nacucané drny trávy trčí a houpou
Stejně vzrušeně se hrot plnicího pera koupe na papíru
Barvou inkoustu tvoří na míru, kýl sleduje život příště
Oči stočí periferně, jistě, čistě, živá forbína u hlediště
Pupeny rododendronu už tíží větve, a férie v tříšti žití
Chytí příležitost za pačesy, byliny na louce germinalu
Možná že pomalu i Kristus přijde po Lužnici pro silici
Dál po rybníkách, až na křížovou cestu v Jistebnici
A čtrnáct zastavení jara

Déšť a třešně

Stůj při mně, říkám ženě u stromu a hledám si své místo
Lezu na žebřík s košíkem, beru háček, a námořníkův uzel
Ťuhýk se mi směje, cha chá cha, prší, šprušle klouže, cáká
Tmavý den, děs mračna shodí poryv, zválí pole, nese mlhu
Shodí čarabadlo, s první kupkou sena, obrazy v rohu pekla
Voda mi za košili stekla, nemá to cenu, počkám, až skončí
A jako každá bouře, tak jiný kus nebe ji pozřel, strom čeká
Ještě chvíli, říkám ženě, musí schnout, jo, máš hezké šaty
Kdybys je sundala, a hezky je podala, budeš sladká třešně
Kdy, proboha, prosím Tě, ále, říkám to pořád, hele, kabát
Právě teď a v mokré trávě

Svatojánské mušky

Co jsem Ti to jenom chtěl
Tak hele, nemůžu
Už prosím jdi
Nebo Ti nahážu
Všechno hezké, co zbylo
Do odpadkového koše
Řeknu dešti, aby smylo
I Tvoje podobné soše
Křehké dětské tělo
Pak nezbude nic a Ty
Znám ty Tvoje hmaty
Podívej, kytka vadne
Jako ty naše řeči
Žádné něčí
Nedali jsme jí vodu
Prázdno z ní teď mečí
Prosím Tě, jdi, nemůžu
Nebo Ti pomůžu
Vezmu si s sebou rabat
Nejsme kára na trolej
Ty nejsi holý kabát
Někdy zavolej
Stojím v pýru pole
Rýpu v srdci míru
Běž už a počkáme
Určitě se dočkáme
Bude líp

Tak tohle byl dopis, který jsem nikdy neodeslal!

Pomaluj zeď graffiti

Říkám klukovi z ulice, vezmi ten blbej sprej, a dělej
Nezvorej to, tady dej kytky, sem tvou palici punku
Budou čumět i policajti v tanku, raubíři a chuligáni
Až se chaláni shluknou, přidají se, dělej, teď maluj
Pocákej milánské stěny Kampy světlem z Vesmíru
Abys tam její drama dostal, shrň ty jeho abstrakce
Totál spirálu černé díry, co se ti sama válí na válu
Atrakce struny, kde vlašťovka brnká o částice
Makej, nad Prahou visí velice
Uzavřené mraky deště

Roviny

Skleněná děla zorala v troubě nebe sněhobílé mraky
A na pekáči leží svlékací model bodláčí, zelené trávy
Oko jezera zrcadlí Slunci všechny druhy barev světla
Doutník rákosí, je hlavou louče namočené do smoly
A po ránu, kdy Bůh jde z kostela, zazní balada opusu
Obalená plédem poklusu ji vedou žít kradmí démoni
Tóny mazurky den ovoní, nesou takt z trhu v košíku
Prám převozníka veze kočár a koně s mošnou osudu
Malíř už překonal světlo

Řeka

Jdeme spolu dolů k řece, křupe šotolina břehu
Líbí se mi kasaná sukně v písku, líbám Ti nohy
Leží tam lopata, beru ji, abych si stopy schoval
Pak zvednu kámen, vydechne, házím do dálky
Brodím, máchám vesly pramice na zvuk lokálky
Beru to z gruntu, havlenku namočit, a zasadit
Táhnu batoh na mélšpajz, do loďky ho pohodit
Vzal jsem za to a na druhé straně zabodl lano
Pomohl Ti na zem, Tvé tělo se ve vlně chvělo
Vzal jsem za to, zlato, fešné léto žene zimu
V regálu konzumu si koupíme táfli čokolády
Až budeš mít chuť, nalámu ho na kostičky
Miluji Tě, jdeme do pramičky
Vždycky tak dýcháš

Vezměte mu tu kytaru

A pozvěte děvče do kruhu, ať začne
Chvilku pomačká šest strun Španělky
Ať skryje dlouhé prsty do slzy balady
Vlasy v květu zahrady, zavzlyká pocity
Že tucty snů, jdou světem se zákryty
Jsou hostem pohody, náhody bázně
Zraní se růží, zpod kůže proudí krev
Dejte jí kytaru, ať nám o tom zpívá

Duha na Slunci

Na konci nebe táhli ptáci kočár Slunce
Leskli se a bleskli v postrojích rychlého vozu
Jeden z nich nazul na žár magma první barvy
Druhý se sehnul a smíchal linku azurového koláče
Třetí barva se sama vlila do čepice kafáče
A Slunce bylo jako v halence
Krásné a žhavé

Čekám u řeky

Je mi zima, lednové Slunce chladí, drolí vodu
Panenka vúdú visí z popelnice, žvýká chleba
Po lebkách ze žuly se kývá černý pták vrána
Kachna tlačká vodu, rozumy kolonád nábřeží

Už jdeš, nejdříve vidím věž hlavy, tužky vlasů
Štucl, krytí futra, chlapíka, jak se k Tobě snažil
Chvěji se žárlivě, žasnu, táhneš šálou po zemi
Zvu Tě na rybí polévku, zdá se mi, že mizí Svět

Sundala´s kabát, vyběhl signál vůně návnady
Za okny veřej tmy, utopila v tůních, běs větru
Mlčím, lžící dorážím bobkový list, blistr pepře
Říčný z grogu, džina tří barev vzepřu spirálou

Ty mluvíš a cinkáš, sladkou češtinou
Je den jako třešně

Doma

Jel jsem domů, topil se vločkami sněhu
Skoro tak se něhou roztály oči mé ženy
Tiše leželo jehličí z vánočního stromku
Vedle zvonku čněly stopy křídy mudrců

Na cestě

Hoci na náměstí balí trhovec zboží
Chápe, že bych něco príma požil
Chleba a maso dohromady složil
Padá z kohoutu voda, sukně žití
Měl jsem pocit, že se kamsi zřítí
Koušu jídlo a chválím den extáze
Hraje muzika, dál anabáze nálady
Pozorně zkouší chlad srpu Měsíce
Pontonový most, paráda a veslice
Ještě není noc, právě den má moc
Mám chuť zůstat, krouhat jablko
Domov je daleko, horečka cesty
Přijíždí vlak, závory, slyším balady
Moře, pás silnice, znovu záhady
Bytí na cestě

Pusťte ten film

Kosmos silnice leží v prachu noci
Krajky plechu kočárů hrnou pocit
Že se do obory lidí blíží kometa
Mudrc Měsíce ji chvosty ometá
Semafor periferie svítí přes ulici
Dunění sune dvorek na světlici
Stěrač na vodní sklo prská vodu
Ztratí mdlo v duchu rokenrolu
Až proletí plod věčné dráhy
Zaječí: hej, hej, hej, hej
Pusťte ten film

Kdy a kde

Já byl, když jsem snil, na cestě k moři
Tam se skryl, na pár chvil, v oáze hoři
Slzy pil, vzpomínal, jak jsem ti shořel
Na popel, ženo, farář notoval gospel
Tělo páně dal na jazyku, obilí z Čech
Vytržení mečí, klečí na měch varhan
Kadidlo voní, kývá kahan z jehličí
Vyhnal čas jepičí, budí řeč bytí
Kde jsi, láska sytí
Tady a teď

Ostrovy mého mládí

Šel jsem se nalodit a poslat Ti v panice pohlednici
Pozdravit bidlo lodníka, jeho Hamburačku na palici
Chtěl Tě dostat na hřiště milostných vidin a slovo
Plavčík mi poštu schoval, kapitán pustil meč sirény
Musel jsem se chránit, letět září echa a skálu slanil
Když advent v dáli pochválil celofán vzpomínky
A na hroty vody jak komínky sedal už racek

Písek v očích

Je nádherný den valivého tepla
Po moři se vleče cosi jako mlha
Osma pravítek kvadratury kruhu
A do spirály prostoru kde jsem

Těžký vír větru vypustil pixely
Libyjský písek, je až ze Sahary
Říká kolík, přišel vybrat rentu
Zrovna když začal úder smršti

Pískuje tělo, leze do očí a nosu
Nechce se mi teď hledat peníze
Kos však čeká, stojí v té bouři
Čas kladiva a drobných tiká

Platím za princip strachy
A beru písek domů

Letiště v dešti

Dost drsně padala česká voda
Vlhly mi nakrémované boty
Hele, jsi v tom se mnou i ty
Chvěji se vlézt do toho vlhka

Autobusy se kamsi zarašily
I paráda luxusu širáku taxíku
Mám Ti k dobru vzpomínku
Nosil jsem Tě rád přes louže

Bylas´ jak cink kolíčku kytary
Na ten břink bych rád navázal
Pořád Ti na rastru krku voní
A kasaci strun rozdrní trsátka

Baladu o malém stínu frustrace
Ále, o tom, že táhneme spolu kufr
Brodíme se jak koně v asfaltu
A deštěm kvaltem kamsi běžíme

Jo, jdem špatně, visím Ti za tajlí
Asi ses frajle někam zahleděla
No, možná i já se schválně spletl
Dej mi pusu, i když tu voda teče

Nejsme doma a už z nebe trčí
Lanový žebřík nástupiště

Tak hezky to začíná

Marathonec

Běžel jsem podle mraku a dlouhé blesky nesly světlo
Sirény drhly na valše prádlo, věšely ho na provázek

Uhranula mě jedna u vody a praštila hranou malíku
Zvedla se druhá, vlasy do culíku, skoro takové cukrátko

Spěchali jsme na krátko k vodopádu, umyli si vodou prsy
Opájeli se vůní borovice mezi krsy a jak na Venuši

Našel jsem pahorek, zaduněly v duši kopyta koní
Z pout očí ronili slzy a jejich Bozi mě pro ni

Nechali žít

Lázně

Vyzvedl jsem kupón a alou, na proceduru

Kujon Charlie Chaplin mi líská šedou kůru

I Omar Sharif s divami, brej den, madame

Evoluce a krásně tlustá šibalská recepční

Brej den, tudy k šatně, společná s blondy

Drzá, jdu dál, je tam vál, na něj mě povalí

Masér tahá za svaly, brnká o mně ptáčka

Přečkám, přehazují si mne z vany do vany

Bazén, vířivý na plné pecky, horké solisko

Sprcha a zvědavě se hrnu do spol šatiska

Plenta ručníku spadne, cíp se chytí madla

Vedle jedlá žena, trčí ji na prsou knoflíčky

Můžu si sáhnout, ptám se, foukanou kývá

Já také, říká, ukáže bílé ruce, jsou labůžo

Padá chvíle, neony rozsvítí satén kalhotek 

Mlčíme, jde jak art deco síní biografu, pak

Otáčivé dveře točí východ, odráží instinkt

Jdu oblečený, filutka v recepci se směje

Rozleje mléko po hrudníku, jo jo

Chlapec by chtěl ženskou

Aby svolila a bylo jójo

Můj trik zítra vyjde

Teď na minutu

Asi

Pod kaštany

Jdu pro pivo a Bůh Izraele kouká za co utrácím

Já věštím, že éterické turistky budou okradeny

A byly, navíc foukal vítr, dar odpadkovému koši

Od paniček, psí hovna, dušené v igelitu, z noci 

Kdy lilo, odéru a žáru dne nejde kam utéci, děs

Pes, jdeme zapít pod stromy, terasa, dole řeka

Místo nám uvolnil Bůh teoretického světa, hlas

Může se mluvit o kultuře, pozorovat, jdou ženy

Nejkrásnější křivky, volné šaty, nové generace

Jsou a jeví se, chvíli, smyslová abstrakce

Na vodě se objeví parník a zvítězí

Pohyb plodí co je zapomenuto

Bytí a převrácený svět

Antikvariát

Šel jsem si koupit knihu, Muž bez vlastností

Naletit náplast na mé vědění a nevědomosti

Na parkur krámu klepe kopyty chromá klisna 

Vtlačí rám na kolech, dveře Sámo nezavře je 

Uhýbám jí, koupí Dvacet čtyŕi hodin Le Mans

Platím svou bichli, musím ji pomoci z antikvy

Tlačím rameno do dveří, smáznu roje holubů

Hitchcock, žena hrne v rámu železa vír hejna

Pomalu z lajntuchu hází zrna obilí, sletí za ní

Vlajka křídel, famózní obraz na kostkách žuly

Lid  na stanici busu na ni vrčí jak na husu

Jde šedý mor, žena na něj hází zlost

Muž couvne a shodí prost strachu 

Fest minulost, její zlatý věk

Přiženou se mraky

Sbírají peří

Tak

Když

Radní opravil most a dal zbořit holubům latrýnu

Stavař mu zpatlal koridor, těžko lezu z tramvaje

Anděl smějící se pošťačky mi přeje a razí platbu 

Copak smutníte pane, kde jsou koláče holubům

Dítě, jdeme na kafe, musíte mi říci co se tu stalo

Coby, zajdem spolu do Zverexu, koupíme proso

Odpoledne, jde v dlouhé sukni jak rančera žena

Kam ten spěch?, tam kde neduní sbíječky práce

Nebyla to láce, sáhla do kapes a rozhodila zrno

Letí vějíř ptáků, směje se, jde pod silniční most 

Ovládá sféru, zvedá hore ty perutě, je král hejna

Zdá se, že plápolá jak prádlo s kolíčky na šňůře

Tančí, z kapes sukně létí posledí zbytek energie

Zpomalí, vlnovka plave a potichu zabalí její nohy 

Vidím, až bude stará žena, ptáci ji koupí gondolu

A vzducholoď ji vezme sebou do nebe

To jsem ji neříkal, andělu

Jak ťape k ní soul

Minové pole

Mám to kousek, stačí jen projít digitální smrad

Jít do lázní, pobýt v sauně, exdoupě komanče

Stéci do intimity, kde dřevo ovoní březový sos

Pořád osamělý, bos svrhnu džber ledové vody

Beru plavky, capky Vietnamky, jdu, slzí dlažba

Sám na bazén, správce vykouk', mačká vířivku

Kraul, jsem tam, kde jsem chtěl, visím se stíny

A když mám co chci, vyjde v intimissimi vamp

Leknu se, je to Kim Kardaschian, otiskem paty

Montuje na dlaždicích minové pole, jdu do něj

Rozbít rozbušky, jako kluk lízám střelný prach

Zastavte čas!, volám plavčíka, Kím, ječím jako

Eminem, Kím na zemi klečím, jsem kujón, mina

Pole je fuč, děva se svlékla, hrkla světla, mrkla

Ona bosá sklouzla, spustila dračí slzy, omdlel

Plavčík, než omdlím já, je už v plaké Kleopatry

Nevím proč, informace budí celebritální moc 

Stojím v pomyslné frontě a rapuji, dej mi

Utrhnu třešni, duo Ti pověsím na uši 

Asi se sluší a patří, jdu pro presso

Vracím se zpátky do prázdna

Správce pije její kafe

Za co?

Fast food

Na nádraží, kde se vše prodraží, kupuji šejk

Za zády nechám bágly, šerif s ženou shlídá

Dost drahý, melu, hoch za pultem, nemusej

Tak co, Já, jo beru a kafe, něco mu pod nos

Blafe, hodím rybí oči, vypustím třetí oko, joj

Za mnou, Černý Čeče, barva černozlatěbílá

Hezký velký boty Najký, otáčím chvíli, vedle

Jdi si, Jés, bělí zubáč, obsluha, už dva hoši

Pomalu, nuda boys?, neé, myslím že obírají

Lidi, reprák, dej si burgr, cák tu asi čarujete

Zvuk doplyne, ták pane, výhra, jste zadáčo

Tak jo herci, černou horu svalů odhrnuji, ou

Ať ženu nepoleji, Mohamed Ali zdrhá, copak

Zmizí obsluha, žena šejk srká, kafe je horké

Znovu ta pára melodie džůboxu, dej jsi!

Černý tu není, nesu tác do boxu

Kouknu, kluci jsou sjetí

Vpraví se do objetí

A guma práce?

Vejce

ORL

Když mainstrem tští, že prší písek z pouště

Neslyším, holím se břitvou, pěna tři v jedno

Stříhám si Azijským strojkem, vlasy a fleret

Beru si kalhoty Toro a venku utáhnu pásek

Čeká autobus, hučí mi kebulí, má to marný

Jdu pěšky, halucinace, šílím, na tabuli nebe

Žerou letadla kyslík, mám je mám je v hlavě

Kartotéka, lapám po vzduchu, mdlo a odér

Bič bitch jedna důra, odezírám, bere druhá

Hledám kněze, posílá mi pohled, sedám si

Vedle necudně ztepilá, je zdravotní sestra

Skoukám její oholené nohy, rentgen z ruky

Čekám až otevře její knihu, propadám iluzi

Budí mne syn, dá infuzi, otevře okno, nikdo

Vedle jen chodba s frontou u zápisu, ouzko

Nevím kde jsem, kolik je hodin, motám cíle

Stroj je v uchu, doktor dal direkt a odepsal

Podal ruku mašinerie, dostal jsem záchvat

Svlékl se u audia, myslel si že mi dají srdce

Prudce se ohradili a hluchého vyhodili ven

Ježto tam bylo mé první dítě a zachránilo

U popelnic leželi lvi a řvali cancy

Vůbec jsem je neslyšel

Ani vzkaz pošťáka 

Džez

Uprostřed davu

Troubí funebráci, asymetricky jdu přes silnici

Chechtačka, akcé, uhni, si maso, melou bulíci

Kucí, běžte dom, bílí fašisti Vám zvedli nájem

Za có, ptají se, za to že blbě strašíte a z nudy

Že ste chudý, že ste se neučili, že ste knedlíci

Tý vole, von má pravdu, dej mu za to dyškréci

Dumá řidič, převeď Ghandýho přes ulici, he he

Có, něco si přeci z hlavy vytahuju, to ta Praha

Krásná, to jako že nás tu sráči teď už nechcou

Dom bydlet, nó, tak budem jak ty dědku, bum 

Uvaříme si brambor a kysané zelí a sami sobě

Skočíme pod kola, a až na candr dorazí poliši

Inteligenti musej uznat smrt, tak zasmrdíme

Víme vo čem mluvíme, žádné karamely

Kucí, dík, za tyto pohřební moudra

Příště se nebudu na ulici toulat

Hezké odpoledne Vy bejci

Jdu koupit šik picačku

Copak asi pokosíš?

Hernajs asi hajs

Soudnej den

Ladronka

Na trávě sedí tlustej chlap, na prdeli má sádlo

Každý kdo chodí kolem něj, štíří se, že zná ho 

Stojím na švu betonu, mázlý térem, smír svírá

Nebe i biosféra, Slunce je pleská, u jejich víry

Čas včas tiká, povyk větru metr co metr viklá

A když zviklá noosféru, myšlení letí a nedoletí

Vzduch je tam plný taje a smetí, je biolog děje

Skučím, hlavou mi bručí jednotvárné, hej, taxi

Nejsou haxny, ksindl dál jede, takže nedojede

Ještěže na trávě je, chlap se sádlem na prdeli

Mašina autonomity, všechno stojí, exne i čas

Chvíle, nikdo nehýbe s ženou v sukni

Jsem pod obraz vůní jara

Zazní štěk svobody 

Jen v autě

Chvíli

Jdu tam

Jak za mnou zaklaply zadní dvířka domu

Komín špitálu stáčí na ovál pomo Yperitu

Po ránu, šílí bílé Slunce, klape kramfleky

Má boty koně, nic nevidím, slyším bengy

Struska škváry vleze do hlavy ultrazvuky 

Obrys ženy, nevím koho zdravím, otáčím

Bingo, na Twist Swing Tango jde Twiggy

Číhám, gag minisukně vleče chlad křeče

Kus chvíle tančí na lanči betonové poušti

Cosi mi opouští magnet, svalím se na vál

Nacionál, sundám boty, z levého palce 

Trhám nehet, rýpu vzkaz do dřeva 

Tady jsem byl

Všichni spí

Robot bdí, hlídá bránu nemocnice 

Unavený knoflík mačkám dvakrát

Někdy klekne a vyběhne biorobot

Sken cvakne, ještě nemaká komín

Yperit číhá v cibuli, dým spalovny

Válečné sestry s kruhy pod očima

Za chvíli v holomrazu, budou stát

Na zemi mezi špačky típnou cígo

Až jsem paf, jak loví jejich instinkt

Postupně nohama, prsy a rukama

Praxe, vlasy vpadnou do té krásy

Jsou viděny, a drsný styl

Bezstarostné jízdy

Z její dálky

Nic není zadarmo

Byli jsme doupě, Máma, Táta a jejich Děti

Komanč nás cvičil na pružné tyči udavači

Škoda, že ruské hordy nešly v šedesátém

Osmém, až ke Kanálu La Manč, aby i Oni

Šachisti Světa, byli, tak jako My, pokořeni

Mongolové v ten den měli na to, bylo léto

Těšili jsme se na konzumní společnost, jo

Tehdá jsme až tak nežrali, tunelové vidění

A nehnali se za roboty, držíce smartfouny

Teď jsme zblbli a lichváři bible civilizace

Kteří nemají kam utéci, balí do bunkru

Až Po, je vidím, bezpohlavně se culí   

Všechny jsou jejich, cihly Berlína

Propána, jak se nám vysmívají

Slovani jim otloukají trosky

Na majetky, nosí v písku

Manu od Ďábla

Krvavý Měsíc

Je to můj poslední den, kdybych mohl jet

Nebe hoří, jed lógru kafe, a bus terminálu

Je to můj poslední den, hláska, být cesťák

Na to mám brýle, zde jízdenka, zde taška

Muž ji tlačí do kóje, motám se jak bóje, ej

Hle, hledím, za to se stydím, mrákoty, věž

Dívka tak trčí, vrána prolétá halou, švihne

Perutí, zrovna když točí cumel vlasů, bere

Ji kamera, robot posílá její fotku do foroty

Gůglu světa, sedím za ní, vše padá z ruky

Pomáhá sbírat v digitálním smradu, aj ped

Aj foun, ajjajaj, Ajrýn gut najt, broukám jej

Hezké poloprázdno busu voní, gut najt, a

Hele, vystupuji, Brno, jediný zůstávám, aj

Čiči, rozpusť sobě vlasy, budeš se mi zdát

Švihly prsty, ták valily její zbraně, a prsten

Černých žíní se houpe, jde a vidím 

Jak se koupe v kabele mrazu

Ona se otáčí, slzí a děkuje 

Daruji Ti krev, šeptá

Světelný most

Čas za čas

Ajrýn

Na procházce

Simsala bim, čaroděj škubá ptáčka

Letí peříčko, krásné jak Ty, ony, ona

Srdce nám bijí o zvony, uletí ozvěna

Připraví smrk o šišky, lišky o pelíšky

Zem cítí vibrace, tik tak vrní u křížku

Remíza polní cesty sněhy poprášená

Ježíš se na ni, a na nás dívá, polibek

Stará lípa spí, vzlyká, blyští se soláry

Podhůřím kývají naftové sosáky

Kouří tlama industriálu

Jsme doma

Jednou za rok

Na pódiu velké dupárny brečí kráska baladu

Sedím u baru s ženou, v saku hledám kačky

Kapají nám slzy, štkáme jak plačky, ebenová

Balí, jdu za ní, půjčím si od ní kytaru, vydírám

Dav ječí, koupí nám whiskey a cigáro, kouřím

Jak miminko, zpívám o ní, její tělo, vůně, cink

Žena lžičkou v tůni sklínky zvoní, kroť chutě

Pá ne jo, Tý máš šaty, majetky, prsa a vlasy

Prsty a kolena, ve dne i v noci, zaoblena

Tak se mi líbíš, jak sedíš, chodíš, jo

A zpěvačka je ti tak vzdálena

Miluji Tvůj dech a slova

Barman se směje

Platím

Silvestr

Už ráno, opilý chlap a vrána myslí, jsem taxi

Ksindl se válí po kapotě, krká, jdu pro rohlík

Idi do dupy, vyhrožuji, vrána kráká, necikám

Micina vartuje přes cestu, hne se černý šerif

Leští pendrek, funebráci přijíždí pro klobásy

Jsou tu všici, i strašidla, musím nakoupit, jít

Čeká kostel, v odraném vzduchu loví vrána

Telstár, polský misionář šišlá pravidla česky

Fičí na feta noze, jak šťourá do koutů mše

Listuje povidly líté bible, bloumá s Bohy

Venku kol krouží s trably krákora

Dezertéři jsou už v krytu

Probouzí se utopie

Lži