Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 13. listopadu 2021

Pompeje

Ou Crossroud, na nich Tvé bílé nohy v sukýnce a ťapičkách
Kol dokola poušť lockdownu, písek z lávy, kuličky, čerň skla
Točí se obří Ruské kolo, v kabinách si hoví evropské kultury
Jdeš tam, kde šajní meč, vádí lesklého pole, Jošua už válčí
Tvůj trik, bradavky v blůze trčí, díš, že jim je stačí ukázat, ne
Tady tím asi moc nedokážeš, nové sexuál rátio od Nietsche
A jeho děti, Marx i Trockyj, jejich pyj, prosím Tě, už se zakryj
Vidíš, hodili to na Cathédrale Notre-Dame de Paris a sopka
V Atlantiku sahá na Sama a Evropu, vleče strach do chrastí
Je to tak, krize intelektuálů, vrať se do rodiny, uč dítě jazyky
Ne newspeak, vir debility, vizi rovnosti, feminacistické krávy
Chtějí vládnout, tak Ti zpívám: krásná holko na rozcestí, ou
Přeji Ti štěstí, dlouhá léta, aby planeta neodlétla kamsi kam
Zas koukni na Notre-Dame, nemůžeš tam dát svíci do písku
Pofoukám Ti bolístku, zanech si emoce, nedávej je nikomu
Jsme na rozcestí, možná silní jak modly starověku
Dáme plán, není kam utéci, tam či tam
Koupíme tamtam a budeme mluvit
Jo jo, kampak asi kam
Do básně

středa 3. listopadu 2021

Válka

Den pátý, už vím, davoelitární banda koupila davu
Lék proti koronaviru, a odnož ho zašila do lednice
Pak po půl roce lék ukázala, jdu pro něj po pěšině
Jen pro infekční, všude kolem kmitá soubor bílých
Igelitových vojáků v šustivém atombordelu, makec
Že i Icík Antony Mrňka, Wuháňská netopýří jeskyň
Se vetře do kapsy mé šedé košile, čmuchá a čeká
Zvrhle se závistí, jak dopadne mix, Trampovy slzy
Crčí skrz krvavou kanylu do mé paže, mladej pane
Říká vtipně zdravotnický bratr, Čramp byl za války
Po třech dnech fit, budete taky, Fauči vysere voko
Tak jo, dám blues, james session a sny o době
Selekce a sobě
Lásce