Jdu si pro Slunce, pár minut na terase ohřát se
Cítím jak dlažba vibruje, kolem je flóra zahrady
Tiká čas času, přišla žena, shodí pásek županu
Letí žerzej, momentka, je květ lotosu v prostoru
Au vejs, objeví se fašistické dávno ulice Taliánů
To Curcio Malaparte jde z vězení, potká 2 ženy
Obstoupí jej a pláčí, krásnější než lotosový květ
Nebojí se falangy a zrádců z Prata, uronily slzu
Ty azurové oči, černé vlasy, saluto i tuoi uomini
Obraz se ztrácí, bedna kytu kváká, dejte roušku
Lotos koprní, sáhne na žerzej, měkne, odmítám
Něco řeknu, někdo mne chce vyvést, pokus lest
Ho ho ho, smějí se teplouši ze sauny, dej roušku
Ledí strach, besedují s udavači, vám je to jedno
Útočí kytovnice, je, štěknu!, v tak hezkém dnu
Na ni, na tolik vylitého lejna z lejta
Vracím se ke Slunci
Mává