Skleněné pole

Uprostřed střepů globální moci

Leží tam bez pomoci, prdel Kim

Kardaschian, mám, volám, jo, jo

Beru vysavač a kalhotky, a bosý

Na poli se to nosí, dělám i fotky

Big bag saje zgarb, bere bomby

Blíží se, má i nohy, hlavu a kozy

Pěkné, pěkný krámek, stoupá si

Vysávám, je to jen malý kousek

Hoď mi je, poroučí jak harpyje

Koukám, zařízla si je do ní

Za mnou kopyta koní

Chudí vezou parfém 

Ji na diadém juda

Podá mi pacičku

Krotí bičem

Krev teče

Moje

Vnučka

Mám čekat, můj malý bílý anděl už ví

Dnes mne i doprovází k nádraží vlaku

Představuji si, šál vlaje, letí přes koleje

Jsem muž na niti, pavouk na pavučině

Kloužu, běžím ji zemí pro vodu, kašna

Rozumuji, bude mít asi, blonďaté vlasy

V hlavě se objeví matka, správná žena

Stejně jak dcera mě oblouzní vůní jara

Netrpělivě čekám na její první krůčky

Vyhlížím plácek, kde jde šťastně stát

Možná dlažba z železného dřeva

Může být klidně od Marco Pola

Nožkama lze objevit Svět

Poslal jí světlo a řeč

Krásu