Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 10. února 2019

Nic není zadarmo

Byli jsme doupě, Máma, Táta a jejich Děti
Komanč nás cvičil na pružné tyči udavači
Škoda, že ruské hordy nešly v šedesátém
Osmém, až ke Kanálu La Manč, aby i Oni
Šachisti Světa, byli, tak jako My, pokořeni
Mongolové v ten den měli na to, bylo léto
Těšili jsme se na konzumní společnost, jo
Tehdá jsme až tak nežrali, tunelové vidění
A nehnali se za roboty, držíce smartfouny
Teď jsme zblbli a lichváři bible civilizace
Kteří nemají kam utéci, balí do bunkru
Až Po, je vidím, bezpohlavně se culí   
Všechny jsou jejich, cihly Berlína
Propána, jak se nám vysmívají
Slovani jim otloukají trosky
Na majetky, nosí v písku
Manu od Ďábla

Krvavý Měsíc

Je to můj poslední den, kdybych mohl jet
Nebe hoří, jed lógru kafe, a bus terminálu
Je to můj poslední den, hláska, být cesťák
Na to mám brýle, zde jízdenka, zde taška
Muž ji tlačí do kóje, motám se jak bóje, ej
Hle, hledím, za to se stydím, mrákoty, věž
Dívka tak trčí, vrána prolétá halou, švihne
Perutí, zrovna když točí cumel vlasů, bere
Ji kamera, robot posílá její fotku do foroty
Gůglu světa, sedím za ní, vše padá z ruky
Pomáhá sbírat v digitálním smradu, aj ped
Aj foun, ajjajaj, Ajrýn gut najt, broukám jej
Hezké poloprázdno busu voní, gut najt, a
Hele, vystupuji, Brno, jediný zůstávám, aj
Čiči, rozpusť sobě vlasy, budeš se mi zdát
Švihly prsty, ták valily její zbraně, a prsten
Černých žíní se houpe, jde a vidím 
Jak se koupe v kabele mrazu
Ona se otáčí, slzí a děkuje 
Daruji Ti krev, šeptá
Světelný most
Čas za čas
Ajrýn