Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

středa 15. září 2021

Houpej mě hvězdo

Až na Měsíc, já se obával, že už mě opustíš
Oknem na mém nebi, kde pořád tráva roste
Prosté jak chleba s máslem, slzou posolený
Šlapeš bejby jak rozžhavené piliňáky, sněhy
Peřiny od Tvého hlasu roztají, pak není silou
Abych Ti neodolal, houpám se na Tvé kráse
Zákazuji komusi dotýkat se, nebude spasen
Jíme spolu sen, dostali jsme se z koše chyby
Na stůl dáme mísu, olivy, sýr, slunečnici léta
Chybí, barvy podzimu se snaží, vezmeš šálu
Jako vždy ji budeš vláčet po zemi a koleje
Vlaku Tě pozdraví, halali hej, neváhej
Na druhé straně čekám na Tebe
Ještě zima nikoho nezazábla
Vidím šaty s prutem těla
Tvůj šarm v okamžiku
Jestli Tě svlékne
Švunk vlaku
Nebo já

sobota 11. září 2021

Mozek mám v panice

U rybníka Puč mi drát, spadl satelit a slezly z něj černé labutě
Místo abych šel na kutě, došel jsem k rybníku dívat se, jak ječí
Epes hnědé oči na placu rokenrolu, pojď sem chlape požádají
Nebe je černé, černou tmu sekám nohama, doslova se potácí
Ztrácím balanc, kolikrát budu v té ďáblově noře a drápy ptáka
Tak lákají, vrtule vody chladí, na nebi se scifrují černí medvědi
Dopravili sem v kopkitu ošuntělého Telstár krásky, mně houpej
Kytarista zpívá, zlomil si trsátko, trsám a ječím s ním, je na nic
Být panic, kouzlo uklouzlo, přišel démon strachu o bledé tváře
Tak jo, jdu si sednout, je to tu na černo, u televize schrupli fízli
Spřádám vize ovce bez masky, hoří maková pole, babiččin čaj
Končí Havaj Bombaj, houpej mi a houpej, tápe v rauši kapelník
Někdo sem lid sváží, pro pousmání trhá biletář do šatny lístky
Je tu mokro, kňučí papírový kapesník, chce smýt vzhled vody
Smích kolotá pivo v láhvi, Jahve chodí v troskách chrámu
Zpívám s Lady Chatterley’s dotaz, jestli je k mání
Kiks opilé tmy tmoucí se válí v rašelině
Ona, hlava zmatků sebou plácne
Trápil mne kdys, její febris
Aaron hlásí tečku
Elvis Presley
Žije



To budeš koukat

Máš OUTÚTV ve svém smartfounu, u O2 najdeš stanice: 666 ČÉTÉVÉ Pipa 
PRÍMULU teplých děvčat, NÓVU od amerických prasat, perverzit NATIONÁl GEOGRAFIC, FILMBOX a speciál VIASAT na tůře a přístup k účtu OUTÚ TV 
Neplatíš, zapni si moudré O2TV, neb dnes, modrá kráva, rozdává čokoládu
Medium u hrobu správy média, digitál mudrlant a tlamy vykotlaných pantů
Komsomolci Nového věku, Gottvaldovi lumpi a akademici co se moc neučili
Jo, vzpomínám na nemocnici v Dušní, chladničky byly plné, och, další mrtví
Leží pohozeni na hromadě jak v koncentráku, epidemie, pár z tisíce mrtvých
O hodně víc než dovezli okupanti, marxisti mlčeli, dýchám, sice nic neříkám
Ale doma sbalím bubny, odnesu je na půdu, dám kakao a bum ta ta bum, tu
Když naproti vnitrobloku se vykulí nahá Merina, mydlím, fičí byt u emigranta
Na terasu vyjde její nahý chlap, chci také, a půjdu za dívkou co nenosí brýle
A ještě než uteče a nechá mě tu, vezmu sebou bez pouzdra kytaru a i Kryla
Najednou to přijde, bejby dej mi, říkám, dám bejby, šeptají nebesa jejího těla
Můžeš jít se mnou láká vůní, vzpomenu si na patologii, na dědu co ještě žije
Na mámu, zachránila mi život, jak?, Slepice utekla přes plot, i když neviděla
Skoro jsem šel v jejích stopách, mám od ní červenou košili, trhám knoflíčky
Máchnu, jede kočár imaginace, naskočím, bacha barikáda říká kočí
Bílé límečky už drží koně za uzdu, slzný plyn je ve zduchu
Běžíme s mojí novou milou a držíme se za ruce
Prudí prdelatí fízlové s metrovými obušky
Za nimi se mračí samosoudce
Psychopat čeká