Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

úterý 13. prosince 2022

Mobil

Neměl jsem boty Boha, když jsem si prvně koupil toho Ďábla
Rokenrol řval o mém štěstí
Stejně jako Svět, lezu k němu do notesu a jsem za echt debila
Mačkám pěstí knoflík abecedy
Bůh není po ruce když slintám karamel a sdílím ho s compem
Protokol, paskvil mudrců
Pak když vlezlu do klanu sociální sítě a hr, sejdu do newspeak
Hoří Chrám Notre-Dame
Nejsem hlava Boha a nevím co tajně vleze do Draka počítače
Hacker z Chicaga mne vydírá
Napsal jsem 6 knih, abych prozřel klinč Digitálního koncentráku
Lockdown jsem objížděl
Také negramoti Akademické mafie to Draku z počátku sežrali
Nedivím se, dávali pětistovky do indexu
Koupili jed na plebs humanoidů, fakt nás v Covidu zlostí zabili
Nepíchali své androgenní cejchy
Cha cha, teď bacha, gnostičtí starci byli na Měsíci, anektovali
Nezastavil je ani zeman Žižka
Ukradli prachy, dveře do Jeruzaléma, Marhalu, šém Golema
Patří jim vše i pole česneku a máku
Jenom se scvrkly jejich ptáci a závidí každé generaci
Co tančí, mohly by žít bez nich dobře
Mezci, prý Svět je jen pro Ně
Září stožáry 5G telefonu
Ty vole, exnem
I Akademici
Alkoholy
I koně
Esli

pátek 2. prosince 2022

Bellária

Břeh moře, pošlape písek ťip ťop nahá dívka
Yo Argentýna, výská a stýská, vzali mi džíny
Ženská, jsem starý muž, půjčím Ti asi tričko
Zvadne, čučí na mé zářezy po Covidu, jejda
Sí gracias tíjo, joj, triko ji plandá přes prdýlku
Kde bydlíš tíjo, hotel Sydney okérovaná káčo
Večeříme, mačká ruku ženě, podá láhev vína
Ta kouká ohromeně, voní moře Idžea Marína
Indiánská kočka nás obsluhuje, na grilu ryba
A
Když jedem domů, její pápěří nás běží políbit
Shořím, kouknu na magnetismus těžké vody
Hledám kytaru, visí na zdi, jen ona ji shodí
Tak si ji vyhradím, začnu kolotoči štěstí
Milá září na náměstí, svítí reji Měsíce
Mám o něm sen, letí budoucnost
Držím ženu za ruku energie
Beru tričko na příště
Slzím marno