Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

čtvrtek 30. dubna 2020

Z homole

Mravenci

Vylezl jsem já a má bílá žena, z betonu homole
Ťulové?, navzdory Elíze a elektronické pandemii
Jedu džunglí k bílé sestře, oslepený náhubkem
Má narozky, silnici profrčí, i jiný opičí mravenec
Jdeme včas, právě na ní hoří od sporáku rouška
Ruční práce, akce reakce, oheň v pádu zdusíme
Ouvejs, v šoku jíme a balíme za rodiči na hřbitov
100 let táty, studna má trochu bláta, anti masky
Přišly také, zpozorníme, ještě nás čeká synovec
Na jiném pohřebišti, úlek, svleču se, Elíziň fízloň
Hledá jak Čeka, hlad mravence s uzdou na hubě
Prošli jsme, znovu džungle a homole, bydlíme
Skoro až dole, načerno umělá inteligence
Nelze se bavit, nemůžeme se jí zbavit
Oba nás hlídá super inteligence
Kleště na drát mám, i nože
Bože, revolta pro elitu?
Jestlipak dáš věnec
Kde pojdu

pondělí 13. dubna 2020

Brečím


Periferně kouknu a z kopce se očima zhoupnu
Konec industriálu šeptá halucinace, tisknou, už
Jen tiskárny tisknou, poslouchá patogenní veš
Petřínská věž trčí, u ní křivá zrcadla iracionálů
Ekonomika plná cápků Nobelovy ceny, paraziti
Konečná zpívá Bob Dylan o vraždě Kennedyho
Hledám ženin jeho zlatý památeční prsten, vau 
Carevič Šene Tóny, rokenrol, Světová literatura
Zlatá šedesátá, nikdy se nevrátí, Letenská pláň
Někdo táhne v písku Leninovy saně Utopie, blá
Sbírám tenisové míčky a házím na nahou Merry
Píšu první básně o herečkách z časopisu Ekran
Naivně píšu a píšu, přišel Rusák, mí první mrtví
Sanitka KQZ 54, porod za svitu z ruského tanku
A teď už končím za zvuků pandemie bílé mafie
Modlím se za pád trollů genderové dekadence
Aby spadnul plot elektrického koncentráku
Byla by to velká vina, moje vina
Kdybych to nenapsal

úterý 7. dubna 2020

Katedrála Svatého Klimenta


Nechtěl jsem ho vzbudit v nebi, tak jsem koupil svíce
Tenké a ohnuté, křísnu sirku, oheň na knotu si rajtuje
Dnes 100-letý otec mi šlehá pocit, přitom ukážu syna
Táta tlačí, abych nemluvil o Gulagu, šouru za Severní
Polární kruh, 5,5 tisíc kilometrů tam a zpět, kde ztratil
Malíček, kde trefili břicho a hlavu, kde 10 dnů nejedli a
Chcali na ikony, bučeli Bůh není, nechce ten můj Čech 
Abych o tom mluvil, jen o Medvídkovu můžu a Praze
O sestrách a bratru, nádherné matce, o obrazech
O mých sestrách a matce, dětech a ženě
O snech, které neuměl uskutečnit
O capce alkoholu, vejci, špeku 
Asi jsem na něco zapomněl
Karlův most je prázdný
Nic není na nic
Jen nicota
Amen

středa 1. dubna 2020

Strach

Neviditelné ruce

Z kopce až k vozovně je vzduchem kousek
Vymetený den, míjím krámek Číňana, zavřel
Hledám duchy, zmizí jejich podraz, odlepí se
Prázdnem tlačí vzkaz, stačí znát světlo sféry
Praskla hvězda, letí meteorit, budou vltavíny
Frká vrtulník, střelec napne péro, hází peníze 
Mlha zatopí město, chytrý ochránce Monstra
Lep Covidu umírá v mýdle i slepý fanatismus
Invalidní UI, ten žebrák, u moci s psychopaty
Zírám, sláva, svítí šíp pomerančového Slunce
Možná bude chvíli lépe, Satan odepíše dluh
Věští karanténa, chce zasít pšenici
Nesouhlasí byrokrati 
Budí sample
Strach