Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 23. října 2021

Memento mori

Jo a ouvejs, rozcestí, na něm sníh jak mouka
Bez mouchy, koukám kudy kam, beru kytaru
Saxofon větru foukne, naříkají olysalé stromy
Jdu na fleš, Ty jdeš z moře, teče šňůra vlasů
Tah těla také, teď je uprostřed reminiscence
Vpadnu do indiánova tance, fest Ayahuasca
Fleš, táta a máma na stopu, brzdy káry, stop
Kousek dál sestry, a naše děti, haló, muziko!
Otevřela víko gramofonu, Voskovec a Werich
Po nich přišli Pompeje, stojíme na hoře písku
Nedodělaní a zkažení střílí do podloží svahu
Propadáme se, hi, vše už vypadlo z knihovny
Obludy přešly přes cestu, líbí se, že se bojím
Potím se, zahodí foukací harmoniku, já sám
Ji počůrám, ty víš že na otrapy je i muzika
Utopila tyhle balíky, atomový strejc přišel
Abych slyšel jak se blbá banda smaží
A naše děti se dočkají jara
Měl jsem strach o moře
Jestli ho uvidí
Lásko

sobota 16. října 2021

Cukrovka

Nejdříve jsme okopávali, pak fest osekali
Blížil se listopad, první zimozřivé příznaky
Cukrovar vozil náklaďáky, teplé řízky řepy
Syrově vonělo, vládl šmrnc zátahu u selky
Švunk s tykví padá na korbu, hromada kil
Zatočili se muži a ženy kol dokola, plní síly
Suchdol u středověku sípky, z ní trčí půlka
Kamenná koule od Jana Žižky z Trocnova
Dědeček tam hlídá, brzko bude zabijačka
Tam zaberu oči spolužačky, její ruce, prsy
Řezníka přivezou v bryčce, bude polévka
Hlava prasete, pohan bude kvedlat krev
Někdy tajně, naučil ho přízrak Němců
Pušku sebral na poli když utíkali
Zavoní pečené brambory
Žižlavá čerň slupky
Loupu bez obav
Suchý důl
Mládí