Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 29. listopadu 2020

Lochneska


Třeští řetěz parfému nic víc a moře
Loďka hloupá a chlad čáry balvanu
Sůl z mísy vody, sliz očí chobotnice
Mrak písku nesl vítr ze Sahary a víc
Když zlomil větev tamaryšku, vidím
Roklí skály vyletí příšera z pohádky
Zbrousí asfalt u noh ženy s kytarou
Ochrní a její magnetismus instinktu
Nebojím se, i když je voják utažený
Páskem, v ruce drží kafe bzučí med
A chce to hned, abych ječel baladu
Otoč se a otoč, nemáš podprsenku
Ou, zvu Tě na flám na tomhle kopci
Múzo sekám, mám ten roentgen, au
Jo, začínáme, pane jo, voda chlístá
Rým jsem chystal, houpá v drátech
Padám do Tvých očí, klou, k loučím
Zpívej, dívko v ořechu a medu
Zapal svíce, ou, vlní Ti plíce
Blues


Nestalo se, co by se stát nemělo


Pes štěká do údolí, prskají žetony hvězdy
Kráska se zdráhá o klůcek prádla z Jitony
Strčím patronu do signální pistole a prásk
Dík, volám do nebe, pod ním hranice ega
Vášeň a slast, skousnul jsem drát hranice
Jsme bosí, kostelní zvon taje, je čas času
Paf, padají diamanty, ležíme s nimi na poli
Kohout dálí budí, hafan a plazma vstávájí
Zvolání, opojí nás skleněný vír Slunce
Zvedám se, dívka v mé ruce pruží
Její bravůrní elektrika poběží
U potoka myjeme srdce
Chemie zas bude
Zpráva příště

pondělí 23. listopadu 2020

Mokrá garáž

Ženu nevolejte, má toho plné kecky, hlídá pandemii
Kapito, shodím telefon, jdu do obří garáže pro auto
Bruslím pod světly stínu Světa až za dvacáté luxory
Míjím první lampu, leknu se, cosi se za mnou plouží
A až předejde, ve stínu strachu stojím u pantu louže
Pak stín vzadu vpřed mete, myká hedvábí myšlenky
Skorem spadnu na mamutí plech pixle, i tudy vteče
Migá kmitá vizí, zpátky ni krok, klame, plouží vkleče
Lekal Albín z Ingolstatu, šmrnc káry z nucené práce
Bublá mu motor, podezřelý, copak asi bělouš vybalí
Couvám pod dvacátý druhý flek, stín mizí, Albí soší
Tlačím nárazník do betonu, pak ten ksicht hledám
Trhám roušku kolaborantů, slabá vzpoura otroka
Koukám, je vidět pavučinou padat big pavouka
Polikám slinu, takový je doma pod pianinem
Přestanu se bát, vyzvednu ženu ze špitálu
Sem tam se mihne nemocný Svět
Ptám se jaképak to bude v létě
Božská už jde