Déšť a třešně

Stůj při mně, říkám ženě u stromu a hledám si své místo
Lezu na žebřík s košíkem, beru háček, a námořníkův uzel
Ťuhýk se mi směje, cha chá cha, prší, šprušle klouže, cáká
Tmavý den, děs mračna shodí poryv, zválí pole, nese mlhu
Shodí čarabadlo, s první kupkou sena, obrazy v rohu pekla
Voda mi za košili stekla, nemá to cenu, počkám, až skončí
A jako každá bouře, tak jiný kus nebe ji pozřel, strom čeká
Ještě chvíli, říkám ženě, musí schnout, jo, máš hezké šaty
Kdybys je sundala, a hezky je podala, budeš sladká třešně
Kdy, proboha, prosím Tě, ále, říkám to pořád, hele, kabát
Právě teď a v mokré trávě

Svatojánské mušky

Co jsem Ti to jenom chtěl
Tak hele, nemůžu
Už prosím jdi
Nebo Ti nahážu
Všechno hezké, co zbylo
Do odpadkového koše
Řeknu dešti, aby smylo
I Tvoje podobné soše
Křehké dětské tělo
Pak nezbude nic a Ty
Znám ty Tvoje hmaty
Podívej, kytka vadne
Jako ty naše řeči
Žádné něčí
Nedali jsme jí vodu
Prázdno z ní teď mečí
Prosím Tě, jdi, nemůžu
Nebo Ti pomůžu
Vezmu si s sebou rabat
Nejsme kára na trolej
Ty nejsi holý kabát
Někdy zavolej
Stojím v pýru pole
Rýpu v srdci míru
Běž už a počkáme
Určitě se dočkáme
Bude líp

Tak tohle byl dopis, který jsem nikdy neodeslal!

Pomaluj zeď graffiti

Říkám klukovi z ulice, vezmi ten blbej sprej, a dělej
Nezvorej to, tady dej kytky, sem tvou palici punku
Budou čumět i policajti v tanku, raubíři a chuligáni
Až se chaláni shluknou, přidají se, dělej, teď maluj
Pocákej milánské stěny Kampy světlem z Vesmíru
Abys tam její drama dostal, shrň ty jeho abstrakce
Totál spirálu černé díry, co se ti sama válí na válu
Atrakce struny, kde vlašťovka brnká o částice
Makej, nad Prahou visí velice
Uzavřené mraky deště

Roviny

Skleněná děla zorala v troubě nebe sněhobílé mraky
A na pekáči leží svlékací model bodláčí, zelené trávy
Oko jezera zrcadlí Slunci všechny druhy barev světla
Doutník rákosí, je hlavou louče namočené do smoly
A po ránu, kdy Bůh jde z kostela, zazní balada opusu
Obalená plédem poklusu ji vedou žít kradmí démoni
Tóny mazurky den ovoní, nesou takt z trhu v košíku
Prám převozníka veze kočár a koně s mošnou osudu
Malíř už překonal světlo

Řeka

Jdeme spolu dolů k řece, křupe šotolina břehu
Líbí se mi kasaná sukně v písku, líbám Ti nohy
Leží tam lopata, beru ji, abych si stopy schoval
Pak zvednu kámen, vydechne, házím do dálky
Brodím, máchám vesly pramice na zvuk lokálky
Beru to z gruntu, havlenku namočit, a zasadit
Táhnu batoh na mélšpajz, do loďky ho pohodit
Vzal jsem za to a na druhé straně zabodl lano
Pomohl Ti na zem, Tvé tělo se ve vlně chvělo
Vzal jsem za to, zlato, fešné léto žene zimu
V regálu konzumu si koupíme táfli čokolády
Až budeš mít chuť, nalámu ho na kostičky
Miluji Tě, jdeme do pramičky
Vždycky tak dýcháš

Vezměte mu tu kytaru

A pozvěte děvče do kruhu, ať začne
Chvilku pomačká šest strun Španělky
Ať skryje dlouhé prsty do slzy balady
Vlasy v květu zahrady, zavzlyká pocity
Že tucty snů, jdou světem se zákryty
Jsou hostem pohody, náhody bázně
Zraní se růží, zpod kůže proudí krev
Dejte jí kytaru, ať nám o tom zpívá

Duha na Slunci

Na konci nebe táhli ptáci kočár Slunce
Leskli se a bleskli v postrojích rychlého vozu
Jeden z nich nazul na žár magma první barvy
Druhý se sehnul a smíchal linku azurového koláče
Třetí barva se sama vlila do čepice kafáče
A Slunce bylo jako v halence
Krásné a žhavé

Čekám u řeky

Je mi zima, lednové Slunce chladí, drolí vodu
Panenka vúdú visí z popelnice, žvýká chleba
Po lebkách ze žuly se kývá černý pták vrána
Kachna tlačká vodu, rozumy kolonád nábřeží

Už jdeš, nejdříve vidím věž hlavy, tužky vlasů
Štucl, krytí futra, chlapíka, jak se k Tobě snažil
Chvěji se žárlivě, žasnu, táhneš šálou po zemi
Zvu Tě na rybí polévku, zdá se mi, že mizí Svět

Sundala´s kabát, vyběhl signál vůně návnady
Za okny veřej tmy, utopila v tůních, běs větru
Mlčím, lžící dorážím bobkový list, blistr pepře
Říčný z grogu, džina tří barev vzepřu spirálou

Ty mluvíš a cinkáš, sladkou češtinou
Je den jako třešně

Doma

Jel jsem domů, topil se vločkami sněhu
Skoro tak se něhou roztály oči mé ženy
Tiše leželo jehličí z vánočního stromku
Vedle zvonku čněly stopy křídy mudrců

Na cestě

Hoci na náměstí balí trhovec zboží
Chápe, že bych něco príma požil
Chleba a maso dohromady složil
Padá z kohoutu voda, sukně žití
Měl jsem pocit, že se kamsi zřítí
Koušu jídlo a chválím den extáze
Hraje muzika, dál anabáze nálady
Pozorně zkouší chlad srpu Měsíce
Pontonový most, paráda a veslice
Ještě není noc, právě den má moc
Mám chuť zůstat, krouhat jablko
Domov je daleko, horečka cesty
Přijíždí vlak, závory, slyším balady
Moře, pás silnice, znovu záhady
Bytí na cestě

Pusťte ten film

Kosmos silnice leží v prachu noci
Krajky plechu kočárů hrnou pocit
Že se do obory lidí blíží kometa
Mudrc Měsíce ji chvosty ometá
Semafor periferie svítí přes ulici
Dunění sune dvorek na světlici
Stěrač na vodní sklo prská vodu
Ztratí mdlo v duchu rokenrolu
Až proletí plod věčné dráhy
Zaječí: hej, hej, hej, hej
Pusťte ten film

Kdy a kde

Já byl, když jsem snil, na cestě k moři
Tam se skryl, na pár chvil, v oáze hoři
Slzy pil, vzpomínal, jak jsem ti shořel
Na popel, ženo, farář notoval gospel
Tělo páně dal na jazyku, obilí z Čech
Vytržení mečí, klečí na měch varhan
Kadidlo voní, kývá kahan z jehličí
Vyhnal čas jepičí, budí řeč bytí
Kde jsi, láska sytí
Tady a teď

Ostrovy mého mládí

Šel jsem se nalodit a poslat Ti v panice pohlednici
Pozdravit bidlo lodníka, jeho Hamburačku na palici
Chtěl Tě dostat na hřiště milostných vidin a slovo
Plavčík mi poštu schoval, kapitán pustil meč sirény
Musel jsem se chránit, letět září echa a skálu slanil
Když advent v dáli pochválil celofán vzpomínky
A na hroty vody jak komínky sedal už racek

Písek v očích

Je nádherný den valivého tepla
Po moři se vleče cosi jako mlha
Osma pravítek kvadratury kruhu
A do spirály prostoru kde jsem

Těžký vír větru vypustil pixely
Libyjský písek, je až ze Sahary
Říká kolík, přišel vybrat rentu
Zrovna když začal úder smršti

Pískuje tělo, leze do očí a nosu
Nechce se mi teď hledat peníze
Kos však čeká, stojí v té bouři
Čas kladiva a drobných tiká

Platím za princip strachy
A beru písek domů

Letiště v dešti

Dost drsně padala česká voda
Vlhly mi nakrémované boty
Hele, jsi v tom se mnou i ty
Chvěji se vlézt do toho vlhka

Autobusy se kamsi zarašily
I paráda luxusu širáku taxíku
Mám Ti k dobru vzpomínku
Nosil jsem Tě rád přes louže

Bylas´ jak cink kolíčku kytary
Na ten břink bych rád navázal
Pořád Ti na rastru krku voní
A kasaci strun rozdrní trsátka

Baladu o malém stínu frustrace
Ále, o tom, že táhneme spolu kufr
Brodíme se jak koně v asfaltu
A deštěm kvaltem kamsi běžíme

Jo, jdem špatně, visím Ti za tajlí
Asi ses frajle někam zahleděla
No, možná i já se schválně spletl
Dej mi pusu, i když tu voda teče

Nejsme doma a už z nebe trčí
Lanový žebřík nástupiště

Tak hezky to začíná

Marathonec

Běžel jsem podle mraku a dlouhé blesky nesly světlo
Sirény drhly na valše prádlo, věšely ho na provázek

Uhranula mě jedna u vody a praštila hranou malíku
Zvedla se druhá, vlasy do culíku, skoro takové cukrátko

Spěchali jsme na krátko k vodopádu, umyli si vodou prsy
Opájeli se vůní borovice mezi krsy a jak na Venuši

Našel jsem pahorek, zaduněly v duši kopyta koní
Z pout očí ronili slzy a jejich Bozi mě pro ni

Nechali žít

Lázně

Vyzvedl jsem kupón a alou, na proceduru

Kujon Charlie Chaplin mi líská šedou kůru

I Omar Sharif s divami, brej den, madame

Evoluce a krásně tlustá šibalská recepční

Brej den, tudy k šatně, společná s blondy

Drzá, jdu dál, je tam vál, na něj mě povalí

Masér tahá za svaly, brnká o mně ptáčka

Přečkám, přehazují si mne z vany do vany

Bazén, vířivý na plné pecky, horké solisko

Sprcha a zvědavě se hrnu do spol šatiska

Plenta ručníku spadne, cíp se chytí madla

Vedle jedlá žena, trčí ji na prsou knoflíčky

Můžu si sáhnout, ptám se, foukanou kývá

Já také, říká, ukáže bílé ruce, jsou labůžo

Padá chvíle, neony rozsvítí satén kalhotek 

Mlčíme, jde jak art deco síní biografu, pak

Otáčivé dveře točí východ, odráží instinkt

Jdu oblečený, filutka v recepci se směje

Rozleje mléko po hrudníku, jo jo

Chlapec by chtěl ženskou

Aby svolila a bylo jójo

Můj trik zítra vyjde

Teď na minutu

Asi

Pod kaštany

Jdu pro pivo a Bůh Izraele kouká za co utrácím

Já věštím, že éterické turistky budou okradeny

A byly, navíc foukal vítr, dar odpadkovému koši

Od paniček, psí hovna, dušené v igelitu, z noci 

Kdy lilo, odéru a žáru dne nejde kam utéci, děs

Pes, jdeme zapít pod stromy, terasa, dole řeka

Místo nám uvolnil Bůh teoretického světa, hlas

Může se mluvit o kultuře, pozorovat, jdou ženy

Nejkrásnější křivky, volné šaty, nové generace

Jsou a jeví se, chvíli, smyslová abstrakce

Na vodě se objeví parník a zvítězí

Pohyb plodí co je zapomenuto

Bytí a převrácený svět