Apartheid

 
23.01
Plesk, červený blesk pouliční umělé inteligence
Mi vtlačil oči do podbřišku, drzý jel v lockdownu
Šrotuje hlava, vytáhne si stanné právo okupace
Ruský vojáček zaklekl ve tmě Jungmanovy ulice
Prst na spoušti Péergéčka, brzda auto rozklepe
Cápla puška do nebe ve světle modrého majáku
Što ty, davaj bumagu, dám glejt Červeného kříže

23.25
Plesk, znovu robot v tom koncentráku, UI, našla
Králíka, kolem omrzlá tráva, a ta hlava a blivajz
Davos, muž bez koulí, ženy stelné krávy, Němci
Film a digitální smrad, ejchuchu prd ve vzduchu

23.40
Plesk, teomarxisti jsou v tunelu Blanka, vagína
Jinak normální, dnes nenormál, Bozi Mamonna
Bída dneška, pazoury bílé mafie bez Hipokrata
Sbohem beatles a postel Brigitte Bardot

America first

Kocour

U malíře bydlela abstrakce a zrzavý kocour
Moše Šagalcov
V obýváku na otomanu vyhlížel Mistra a jeho exprese zmíněný tygroš
Když umělce navštívili Fauvisté, u nebe
pokoje mňoukla zmíněná šelma
Za moment se na Pavla Smolíka v křesle
snesla magie imaginace, a
Rákoskou na kubismus, společně upekli krásno malby v malbě
Potom přišli za uměním Surrealisté, popíjeli kávu, meditovali světlo
Vůně nápoje stoupala ke stropu a pára marně hledala na ploše vzhled
Dnes u malíře zůstala jen éra abstrakce  
Chagall zemřel na Paříž a Vitebsk
V rohu čekala zoufalá pohovka
Také jsem na ní poposedal
Někdy mě seknul a teď
U malíře Smolíka
Bloudí stesk