Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 18. června 2017

Už jsou třešně?

Kolik si dáte?, ptám se nóbl párečku
Znovu mě provokuje, už jsou třešně?
Jo, už jsou třešně, na žebříku vidím i
Hvězdy, cože?, jo, a Venuši svlékám
Pak kopu studnu, ze dna zazáří věci
Galaxie je jak šik dívka, mažu si Jou-
Du na chleba, nestíhá pan rozladěný
Ale, teď oba ochrní, ji cedím v očích 
Jako nelidský letištní skener, je nahá
Hledám její zbraně, on teď nezajímá
Lapá po vzduchu, stahuje ji k luxusu
Má podezřelý environmentální šperk
Zpívám, jsem zlej, jako Jesse James 
Třesk plavuně mi mává, tak pohodím
K jejich káře hrst třešní, dělá čmouh
O bílí mastodontu, a muž se usmívá
Díky!, děje se něco do děje, a česky
Všichni se sejdeme v lesku brýlí 
Blýská se asfalt silnice 
Tak ubíhá

Rožnov pod Radhoštěm-Farmářské trhy
Kroměříž-Noc kostelů

neděle 4. června 2017

Rudolfinum-Pražské jaro

Schody Rudolfina metli metaři pometly
Povrchové stopy, kečup a igelit zametli 
Mendelsshon už ždímá Valpružiny noci
Úmysl akcentuje oktetu scherzové věty

To když mně je jak jemu, mám v chlívku
Minutku na sváču, rohlík a láhev mléka
Zákon času na bradu stéká, dny s trolly
Vyšlápli si i na Šostakoviče, jeho tenze

Slast Lady MacBeth Mcenského újezdu
Žene smyčce k ženám na schod varhan 
Enescu hledá na Boulevard de periferie
Paříž, a její lampář nám pomáhá 

Najít svět pozlátka 
Děkuji