Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 25. července 2020

Alter ego

Aspoň že tak

Jdu po vrstevnici hory, mlha leze u kotníku
Hrnu její šlehačku, prst tápe chladem skály
U hlavy syčí smyčec o strunu houslí v tahu
Pohádka, chvíle ztrácí čas, stoupá do nebe
Do toho vážně vážná hudba mi sebou bere 
Stoupám za hvězdou ženy s nohama do IX
Letím s ní a druhé Já, na Smíchov k Andělu 
Kde na refíži tramvaje, hraje žlutý Paganini
Drtí nás muzika, kterou už nikdo nevymyslí
Páni, a pixle baráků na kostech industriálu
Odráží echo krásna

neděle 5. července 2020

Éra


V sauně marxistů, není vidět průzorem hrob 
Voda tryská, budem trop, rudí jsou v bunkru
Užiteční idioti s plky digitálního komsomolce
Je to palác Vúdú, drop-In Svět, nespasitelný 
Splavuje sběr šrotu břicha stelné sufražetky
Zblitá hledá poušť, nechce kopretiny v trávě 
Strká do mne Hare Krišnou, seknu ji drápem
Vzala mi mozek, tramvaják cink, blekám díky
Čarodějnice čeká, prokletý strachy se potím
Děs větru ji potrhá cár na Cikánovo sperma
Utíkám před novou érou, začnu od secese
Sbohem malbo v kubismu, adié futuristé
S háky fašismu, zlaté časy arboretum
Marně si dám s Art Deco skořápky