Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 28. května 2017

Úbělová odvaha / Text

U pokladny squashového centra stála éterická bytost, polil ji úběl, oznámil jsem, mám slevu, špitla s dolíčky a póry jak z alabastru, občanský průkaz, i uklízečka se šla podívat do sprch na hráče, který je starý. Užíval jsem si to, i zdarma výhled na dívky s raketou a míčkem, uvězněn ve čtyřstěnu, soutěžil o třešničku na pětipatrový dort. Prohrál jsem, dostal zákusek, jel šťastný domů, cestou se stavil u zahrad a šípků, abych paběrkoval a trhal hrst na čaj, když slyším z autorádia José Feliciana, jeho California dream, pak Carlose Santanu s Black Magic Woman. Střídavě jsem si je pak doma pouštěl a dostal Úbělovou odvahu...



https://www.youtube.com/watch?v=GAS12yS9AFM
California Dreamin'

https://www.youtube.com/watch?v=HDLLXUaqZxg
Santana ~ Black Magic Woman with sensational belly dancer

čtvrtek 25. května 2017

Možná

Že zítra, půjdu na vršek hledat Slunce
Vezmu boty s podrážkou, měkkou, jak
Tvé tělo, Něžná, jestli poběžím, křísne
Škvára chodníku, budu počítat milníky
Dvě dlouhé míle Ladronky, vydechnou
Krásné obrazy, ženy s nožíky na nehty
Vzpomenu, sedíš ve slézu, nechám se
Od Tebe konejšit a kolem nás, ty trávy
Ševelí rady od Boha, chodit pozpátku
Piš stroze, jakoby nebylo nové století
Protože včera je zítra, kdy zas bude
Kultura, neboť dnes nicky třídí svět
A u pangejtu, Nietsche už stopuje
Démon odčítá čas demokracie
Praskl i hrnek od Ahmad tea
Kdosi nás poslouchá

Starý muž

V autobusu, v jeho tubusu, těžce vstal starý muž
Chytl se mé tyče, klid, seďte, do špitálu je daleko
Zkřivený minuty stojí, chcete pomoci?, ano pane!
Stanice, beru ho za loket, už pusť dveře, musí jet
Ano pane, děkuji Bože, šourá se, vůlí utáhne tělo
Pihy staroby obličeje, jak Somerset Mougham, ty
Knihy jeho života, šelak kolemjdoucí ženy odmítá
Kouknu se na své fleky, šlapu i já, jsem paparazzi
Androgynní Twiggy z Ladronky, jestlipak ji ukáže
Schovám se za sluneční brýle, šlehl oheň zápalek
Nezávislý voyeur drží cigaretu, kdepak džedrteta
Chvíle pro zlé vědce, někdo zvrhnul zvrhlé ticho
Moment pro nábožné, zobat z kornoutu hranolky
Zvedám se, jdu své penzum zelené míle, zapnou
Magnety, jsem ve středu prostředí, těhotné proč
Mučí se v zatáčce inlajnu, poberu čepici kaštanu
A chladivý fén stínu, rozmaže všechny pochyby
Láska je na dosah, stačí jen nic neuspěchat
Pomalu, tak pomalu, blížím se domů
Starý muž

sobota 20. května 2017

Kaple

Zítra až poběžím, asi nahý k Řípu skrz pole a řípu
Abych konečně poznal tu pípu, která mě žene žít
Rozliju živočišné teplo, do parády obruče Slunce 
Uhasím žízeň podzemní vodou, a narazím studnu
Asi u kaple, kde pes jak kočka ohlídá kopí vchodu 
Na kolenu škrtnu o svíčku, bude modlitba k Bohu 
V ohbí prodlení mi klapnou víčka o mříže spánku
Prach průsvitu děje dojde po obráceném mostu 
Krátký život knotu pošlu pro hrst svěcené vody 
Dostanu ji domů a spravedlivě se rozdělím
Možná to zkusím i příště
Jestli bude