Rimini

Dojel jsem v trolejbusu štěstí, číslo jedenáct
Guvernér není v práci, nikde jeho kočár, čau
Au, čeká jen šašek trhu, viklá si zuby v hubě
Spoj odjel, tulák v igelitu zůstal na nástupišti
Ták, sune se za mnou, žvýká tvrdou broskev
V Grand hotel Rimini, dám asi kafe via Fellini
Ale, ale, co tahle pouštní košile a šortky, čílí
Se číšník, zmačknu foťák, je dražší než livrej
Fotím vyšlechtěný poklid, fakt mě drží Múzy
Šmírují digitální fašisti, nech ho bejt, říká šéf
He, he, u stínu parku, směje se mi grandiska
To jedenáctka chytí lapku, muž je nepozorný
Všude jde o život, každou vteřinu láme kolo
No, a vlny moře plné jódu, nejsou zadarmo
Houpá, loďka se houpá, boky si koupá
Jdou Templáři a Francouzky
Terno na svíci minulosti
Osud mně svírá
Merci

Riccione

Ó né, dost nabito, pláž, katastr devět dva
Plavčík stráží, korzuje jednosměrnou loď
Dav na pláži, copak tam cik a cak podupe
Den větru, tak čechrá ženě fontánu copu
Klimatickou lázeň splétá film, tělo obrazu
Švenk na volný plac, jde dráb místní kasy
I tak oči vidí spleť náhod, přízrak přístavu
Svobodu chvíle, ne, neodcházej, mluvím
Když na konec dlaždic dojdou vilné lvice
A muži v panice začnou blbnout, stepují
Jejich jména, ty nohy ze San Marina
Taková moc, města zázraků