V pátek podvečer, když ampliony popic Madony trousí
Atlantická slova, přichází k nim děvče a balí marihuanu
Krása panna, neohmataná, jdou další, šik vojandy, Popi
Je navádí jak na ejak a ony v nachu tváře, po ní opakují
Šťastně žvatlají verš ptáčete z bohaté pláže a dají šluka
My v café jimy obsazeni, chytáme zadáčo oblaka dýmu
Objednám presso, hnědý cukr dodá Deflo-Mick Jagger
Svírá mně srdce, tluče, na moři stahují marionety mrak
Jeho hustá kompozice a olej vody jdou do vlny
Jsem rád, sedím u břehu a znovu ten kouř
Přijeli kluci na motorce a rozebrali si je
Platím, vracím se sám na zem
Žaluzije obrazu spadly
Den zmizel
Hloučky děvčat v pátečním podvečeru měly před sebou dva dny volna. Nevědomky jsme si sedli do jejich první zastávky opatřit si blaho. Lapali jsme kouř, když zpaměti zpívaly popické blaho ikon Západu. Vyšli jsme ven a okno moře na nás spadlo! Kupodivu nám bylo dobře. Duch místa na tom pracoval. Myšlenky zvedly magii. V dáli hrozil mrak deštěm. Šli jsme bosí do bouře. Vír v mraku se točil, mohli jsme si sáhnout!
OdpovědětVymazatFamózní!
Díky, Hel! Chybí pár Vašich slov.
Opatrujte se! M.B.