Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 7. dubna 2019

Uprostřed davu

Troubí funebráci, asymetricky jdu přes silnici
Chechtačka, akcé, uhni, si maso, melou bulíci
Kucí, běžte dom, bílí fašisti Vám zvedli nájem
Za có, ptají se, za to že blbě strašíte a z nudy
Že ste chudý, že ste se neučili, že ste knedlíci
Tý vole, von má pravdu, dej mu za to dyškréci
Dumá řidič, převeď Ghandýho přes ulici, he he
Có, něco si přeci z hlavy vytahuju, to ta Praha
Krásná, to jako že nás tu sráči teď už nechcou
Dom bydlet, nó, tak budem jak ty dědku, bum 
Uvaříme si brambor a kysané zelí a sami sobě
Skočíme pod kola, a až na candr dorazí poliši
Inteligenti musej uznat smrt, tak zasmrdíme
Víme vo čem mluvíme, žádné karamely
Kucí, dík, za tyto pohřební moudra
Příště se nebudu na ulici toulat
Hezké odpoledne Vy bejci
Jdu koupit šik picačku
Copak asi pokosíš?
Hernajs asi hajs
Soudnej den

2 komentáře:

  1. Svítilo Slunce, šel jsem z konečné Metra, mám to domů cca 10 minut! Musím špitálem, někdy jdu skrz něj! Znám to tam! Vždy do něj a z něj vozím v noci ženu, když má pohotovost! Teklo Slunce, vítr voněl, špitál voněl, už jsem se vidět na ulici k domu, myslel jsem přitom na nesmrtelnost chrousta, a kdy jsem ho naposledy viděl. Poryv od auta mne hodil na vrak Alfy Romeo. Funebráci couvli a chechtali se. Dal bych zato nevím co, že to udělali schválně. Věděli, že jsem mimo. No, a to by bylo vše. Ostatní je nahoře.
    Opatrujte se, Hel, těším se na odpověď!
    M.B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Bukovecký,
      je všude kolem nás, jakási beznaděj a výsměch, co časem přejde v zoufalství a rezignaci. Na všechno a všechny. Ale jsou některé věci, které musí ven. A Váš básnický pohled je silný, zrovna jako když teče Slunce, jak píšete, nenechává chladným.
      Ráda Vás čtu.

      Hel.

      Vymazat