Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

středa 10. srpna 2016

Srdce


Světelný tón rána sune po písku lehký pléd
Není vzkaz v láhvi ani šampaňské do přílivu
Napadá mě obojí, když po něm šlapu, jistě
Zvednu, je jak valéry mlhy moře, jódy v soli 

Zbytečně si říkám, čípak asi je, když to vím
Jdu do kolen, bolí, voní látka, cedr parfému
Ale, přišla si pro ni, dýchá z ní jantar ambry 
Podám ji dlouhý šátek, strčím do něj srdce

Možná to dopadne trpce, přesto
Myslím, že nejsem směšný

A není co dodat

1 komentář: