Ve čtverci ohnutých věží leží obruč
Pod ní se vrtí vodní lyžař na sjezdu
Sednu na kořen vrby, zaštítí slunce
Staré stromy jeho zlaté unce skryjí
Velcí ptáci loví, panikaří vlašťovky
Vítr přižene mraky, jdu zkusit kraul
Napiju se, zakuckám, tak příjemná
Schovka, voda chladí, lyžaři krouží
Letním rozjímání, suší se, hladí vítr
Myšlenky sklouznou do vnitrozemí
Aby na vaně Dyje mi svlékaly korzo
Promenádu pocitů obsadí standard
V hlavě mi povolí hazard, dívám se
Chce to mít sesli, ženy krásu nesly
A jako v pohádce, s jednou usínám
Pálava. Dech vinic provoněl vodu Nových mlýnů a obrousil tep všepožírajícího turismu. Myslím, že to byla zdravá ztráta času, najednou mi bylo dobře mezi tím vším hlukem rekreace a vystoupila krása okamžiku, den jako vyšitý. M.B.
OdpovědětVymazat