Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 4. září 2016

Poušť

Hledal jsem kopyta koní v písku
Zkusil šlapat na pórech runy těla
Prosil duny zbořené podkovami 
Kouzla nevěděla, co tím spískám

Schovaly se na šedé kůře mozku
Na hák týlu zlískaly kousky šatů
Po hmatu útlou Japonku z vosku
Španělku s koženým kloboukem

Metrické závity žluté plíce ulice
Řezaly asymetrické cíle slepice
Metly špony kritické míle lásky
Na rubu sázky, neřízenou vášeň

Kontaktem uklovly bordó višeň
Nahajkou ji na lavici podstrčily
Padaly šály negližé i šodó svíce
V uších klipsy usušené létavice

Hluboký úžas půlnočního nebe
Velbloudi kolem sebe plivali

1 komentář:

  1. Někdy vidím ve městě plném skla a hliníku poušť a vůbec mně to neděsí. M.B.

    OdpovědětVymazat