Na mši nejde neposlouchat faráře, jeho vtip o Bohu
Kopáči a prebendáři, vezme muže lidu dřív do nebe
Hogo fogu se směje, Marie myká vlákno pavučinky
Cajd Mariánské písně, plačky štěstí rozdávají sebe
Kouř stoupá, otírá se o mě, obruče letí ke hvězdám
Plameny, jejich infra prameny žižlají, žhnou a vibrují
Nezdá se, vítr kouř sebral, halí se, nikdy to nevzdá
Učím se historii, táhne koňský tlak Měsíce, jímá mi
Přijímám tělo Páně, strkám ruce do světelného těla
Krista, přemýšlím o echt biologickém věnci přírody
Kouř stoupá, jsem v něm a nejsem sám
Ezoterické, tak mne napadají mše za rodinné příslušníky, poslušně je absolvuji, nejvíce se mi líbily, když je celebrovali polští misionáři, měl jsem pocit že jsem v Africe na Jižním kříži, a ty jejich puče mi zas a zas připomínaly náš puč a kolaboraci církve s komunisty. Tož tak, Hel, tož tak! Opatrujte se! M.B.
OdpovědětVymazat