Už na parníku z Livorna do Golfo Aranci jsem věděl
Že ten ostrov, o kterém jsem si myslel, že je Korsika
Navštívím, že si pohraji s energií prstů v měkkém
Písku, budu bloumat po nábřeží, apartní policistky v
Tropických uniformách provoní náměstíčka a vějíře
Kávy, kterou dostanu v kavárničkách, číšnice donesou
Na korkovém tácku, ozdobené červenými korály
Věděl jsem, že budu pít růžové víno, vyměním peníze za
Bílé housky, uvidím fešácké námořníky jak v pohodě vážou
Houpající slunce do kšírů, na uzdu napnutého lana i velký
Šedivý francouzský pátrač, otočím se a jakmile rybář doplete
Síť, nechám někoho jiného čekat na světelný most majáku
Na jeho kost s oblouky zářících hvězd a když loď za lodí
Přišumí, půjdu až tam, kde květiny keřů probarví korzo
A na bílém molu posadím Slovanky do ratanových křesílek
Bude mi jasné, že uhranou svou kontinentální krásou, že
Nonšalantní Italové na celé kolo zavolají: "Signora e bella"
Poručíme si šampaňské, opřeme rty o kávu a nebudeme chtít
Aby nám někdo sahal na iluzi, až půjdeme krátkým snem
Rozpustile bosí, mezi dešťovými chrliči prejzových střech
Počkáme na déšť a bolestně krásný Garibaldi zamává
Byli jsem tam, když zrovna spadly dvojičky, trvalo nám dva dny, než jsme se spojili se synem v New Yorku, pak už jsme byli šťastni že žije a užívali si žulové balvany u moře, byly drsné jako suchý zip a na výletu jsem si tuto báseň poslechl z úst průvodkyně, se kterou jsme sdíleli bungalov, lidé tleskali, bál jsem se, že mne prozradí. M.B.
OdpovědětVymazat