Šrouby parníků vrtaly vodu Vyšehradu
Kradly se věky pod Barrandovskou skálu
Sluneční hodiny zvadly se stínem madla
Potrhané blány trilobitu padaly do řeky
Pysky kaňonu na holi z křoví remízky
Leskly se jak penízky voňavých vlasů
Hlasy lvů řvali na bránu holých klasů
Plíce zhasly, bez nervů upletly trému
Koupil jsem frému, snil Tvé oči
Poblíž stála budka telefonu
Bál jsem se zavolat
Někdy se to stane, že chcete někomu zavolat. Myslíte si o něm, že je to nejlepší, co jste doposud potkal. Zaplať pánbůh, většinou je to chvilkové, ale moc výživné a krásné.
OdpovědětVymazat