Na silnici šel pohřební průvod, velcí chlapi s křížem
Ministranti v teniskách, vítr ohýbal po vískách mříže
Sedláci žmoulali čepice, lemy pukaly do žíly slunce
Unce lopatky větrného mlýna, zrezavěly energií férie
Alianci medových včel voněl pupen včelek kočiček
Míček paliček kulhal s bubny plechový zmatek, ta ta
Dávno zavřely panty vrata, kněz dojedl, vytřel číši
Panici čišeli na boží knihu, jako výstřel nesli rakev
Stál jsem u hrobu, tykve starých žen házely myrtou
Na rtu děvčat se leskla růže, v dálce zrcadla rybníku
Muž na kopci dělal zmatek, uvolnil klín do lopatek
Aby už namlel, tak sladké jaro, nebožtíku na cestu
Po silnici nikdo nešel, jen duše přišla pro vestu
Bylo jí zima
Venkovské pohřby. Poslední rozloučení, většinou se zemědělci, pozůstalí vyšli z úhledných domů za doprovodu faráře. Nezbytná kapela a její poslední marš. Pokrm pro zvědavého básníka.
OdpovědětVymazat