Skleněné město

Slunce za determálními skly bylo líné
Nikoho neseškvařilo
Jen vařilo těsto pocitů
Zářilo, dělalo si atomy vizitu 
Ve městě, polepeném asfalty a hliníkem 
Na to tata, hodil jsem pětníkem
Když mě v bontonu, pod těmi tamtamy 
Napadl bonmot středověku
Králi patří, co je krále

A jako na bienále
Koukal jsem na malé rappery v brejku
Dole na ulici, jak kejklíři
Šly jim do tónu
Slečny v kartonu vytahaného svetru
Roštěnky, kam jdete, volali na ně
Jste tak tenký, ve šminkách od maminky 
Anorektičky, všechny ty věcičky
Nechte si tady venku
Ty svoje vnady, kalhotky a podprsenku
Koupíme vám rohlíky a blouzky
Jestlipak to máte takhle ouzký

Poslouchal jsem, řeka tekla
Toulavá babka vlekla kočárek
Zlá doba, zlé děti, zlé město, řekla
Ustlala si na igelitu
Na pětině pažitu trávy
Běžel ji vyhnat buržoazní slouha
A protiletadlovými reflektory
Porážel zaskleněné domy
Červené cihly staré citadely
Razií napadal i její toulavé štace

A nad Vidoulí, kam utíkala
Nad čertem antény mrakodrapu
Oslepení hvězdní ptáci
Ukázali práci transcendentálního terče
Nevysvětlitelné touhy mé civilizace