Ještě před tím, než kouzelník, potomek dynastie Kellner, vytáhl králíka
Z koše, omotal stuhu kolem celého hlediště a pod svíčkou udělal palačinku
Misionář otec Karel, rozbalil oltář na smrkovém stole, položil Knihu všech knih
Na všechny knihy, poceloval stránky, celý šťastný, že není u Eskymáků farářem
Pomocníci rozdali kostelní písně, prosadili Mariánské a lidé roztoužení po Boží
Matce, sklouzávali do cajdákového rytmu, podíval jsem se do nebe jestli nám pán Bůh
Věří, rozhlížel se kolem, jestli přeci jenom na tom Komunistickém manifestu něco
Není, jestli nevyčuhuje pod biblí, ale farář zařídil, že překryla všechny a všechno
A nesmírná síla Vesmíru vytahovala z rukávu trumfy emocionální energie, poroučela
Inteligenci, polévala duši smírem a pokoušela všudypřítomný Osud
Ještě předtím, než kouzelník přinesl iluzi do hospodského sálu, přišla na
Produkci malá skupinka dětí, dospělí koupili brambůrky a sodovku
Zděšený pan Kellner, který ještě nezaplatil nájem, čistírnu a blůzu své
Asistentky, vytáhl srdcové Eso, zapálil noviny a snědl prsten svého dědečka
Taky jsem to rozbalil, podíval se do nebe a čaroval
Kolem nikdo nikde, jenom modrá silnice, někdo tam po ní šel
Báseň je z Bakelitových zvonů. 9 let jsem nepsal. Je to jedna z prvních básních po básních v próze z ruské okupace a roku 1969. Bakelitoové zvony jsem psal 5 let. Většinou básní přepisovat a přepisoval. Některé i půl roku. Polní mśe mi šla dobře. Zřejmě proto, že na mše chodím, někdy z donucení a bigotní příbuzní to berou jako folklór, protože jim náboženství nevymlouvám, nesměju se jim, neurážím je, jsem sekulární náplava. Určitě v tom hraje roli dětství, ministrování, fotbal s farářem, v současnosti odrostlé děti, učíme je hodit na hřbitovy. Boha hledá skoro každý, zejména když je sám a bezradný. Každý když umírá volá Boha a matku! M.B.
OdpovědětVymazat