Vítr česal pampelišky v rýze svahu
Trochu jsem se nahnul, bral chmýří
Oblak z pápěří padáků vířil vzduch
Zčista jasna jsem zjistil, že zahynou
Přiběhl pes, černý jak uhel grafitu
Koukal do očí, podle návodu uhnu
Také ztuhnul, dal zápas se závojem
Možná ukojen, pod tlakem slintal
Den bušil, aby si v poledne sednul
Pes blednul, chvěl se očisky jak výr
Pohladil jsem ho, přikvačil páníček
Zbytečně ho čistil, náhle zablesklo
Májový deštíček, sem tam sběhnul
K rýze svahu, jestli tam budu sám
Sbírám odvahu, hledám psa všude
Zítra nebudou šipky z Pampelišky
S deštěm v zádech kvačím z domu
Rok co rok
Může za to Ladronka, pokaždé vzrušující a jinak v digitálním smogu a elektromagnetických vlnách rozhlasové věže.
OdpovědětVymazat