Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

úterý 14. června 2016

Pampelišky

Vítr česal pampelišky v rýze svahu
Trochu jsem se nahnul, bral chmýří
Oblak z pápěří padáků vířil vzduch
Zčista jasna jsem zjistil, že zahynou

Přiběhl pes, černý jak uhel grafitu
Koukal do očí, podle návodu uhnu
Také ztuhnul, dal zápas se závojem
Možná ukojen, pod tlakem slintal

Den bušil, aby si v poledne sednul
Pes blednul, chvěl se očisky jak výr
Pohladil jsem ho, přikvačil páníček
Zbytečně ho čistil, náhle zablesklo

Májový deštíček, sem tam sběhnul
K rýze svahu, jestli tam budu sám
Sbírám odvahu, hledám psa všude
Zítra nebudou šipky z Pampelišky

S deštěm v zádech kvačím z domu
Rok co rok

1 komentář:

  1. Může za to Ladronka, pokaždé vzrušující a jinak v digitálním smogu a elektromagnetických vlnách rozhlasové věže.

    OdpovědětVymazat