Nepomiluješ, nebudu létat, nebudu žít slastí
Asi jsem spadl z višně, abys znala mé strasti
Tvé oči mě spálily, zlí draci maskárou dávili
Šíbují tváří okatou, stánek s cukrovou vatou
Chtěl bych čárku, rosu pahorku mezi stehny
Do dlaně várku vlasů, mnít je jak zrní klasu
Plést jazykem na ploše kůže, pít amulety růže
Nemocný jak agresoři, gambleři v hříchu těla
Kde pažit slunce upražil do běla mandle
Na udici, jak smíšek, házel cukrkandle
Miláčku, jsem pouhý muž na háčku
Nepomiluješ mě, nepomiluješ
Tady mi to néjak nejde komentovat. Příliš osobní a spontánní. Nepomiluješ mé miláčku, nepomiluješ!
OdpovědětVymazat