Za trakaře knoflíků tahal harmonikář slepé měchy
Ve spěchu mačkal fleky, vzdechy o párku v rohlíku
Na skla výkladu Monte Negra štěkal tón z brzlíku
Tvaroh košile, jak koláč z Paříže, věšel na garnýže
Rytmus lízal cestu řeky, zašlápl křuplý lep lanýže
Rámus racka u splavu, rybu že, čeká chybu rybáře
A zraněné prsty u oltáře zchladila švadlenka
Pradlenka naškrobila bílou bránu kolárku
Kormorán sahal po dárku, košili Krista
Na studené podlaze ležela jak busta
Jen ji zvednout
Psal jsem to v Bratislavě u řeky. Letěl kormorán. Drtil ryby. Tu košili jsem koupil a poslal ji synovi do NY. Chtěl jsem, aby se vrátil domů.
OdpovědětVymazat