Až sem se dostalo, rádio Telefunken
Na starý klášter, v kufru lampy diody
Tam vysoko u vody, svíce jsem zapálil
Čoud povalil na pampu staré terasy
Intuicí hledal v bakelitu puklé basy
Chtěla spustit elitní reportáž hokeje
Bylo horko, žádné sněhové jekory
Jen jin akurátní ženy šly s foťáky
Jen jang dekorativní samci paťáci
Černá Micka se smála na slunci
Vlála u bosého knoflíku rádia
Kde fikaný kněz říkal do média
Aby hory držely mraky
Pastýři hole na kozy
Ženám přikryjte ramena
A teprve pak
Až vemena mléčné dráhy
Přivezly chlad
Popi začali bzučet
Hospodine, pomiluj ny
Díky paní Heleno! Báseň mám v knize Cukrová zeď, měl jsem s ní problém s editorem knihy, docela jsem mu ji musel vnutit. Bylo to Krétě. Chrám byl v kopci nad pláží, které se říká Karibik. V síni slávy pravoslaví bylo vše, co posunulo pokrok až do III. průmyslové revoluce. Kamenná dělová koule, něco jako sudlice, amfora, nahajka, fez, rádio telefunken, nagan, Chruščev, hodinky, počítač a kniha všech knih, Bible!
OdpovědětVymazatMá atmosféru, je výtečně napsaná, i cosi vypovídá... To já děkuji, pane básníku.
OdpovědětVymazatJe to velká věc, sbírat porůznu a v čase Vámi rozdané básně, a vkládat je sem. Přiznám se, teprve teď vidím, jak výjimečný básník jste. Vaše básně jsou živé, plné energizující síly, i pokorné... psané barvitým jazykem, s originálními vhledy, jsou skutečnou poezií. Mám obrovskou radost, pane Bukovecký, díky! :-)