Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

úterý 21. června 2016

Karlův most

Seděl jsem ve stínu kamenné zdi, v křesle otočeném na zdymadlo, dal si pivo, číšnice mi

Přinesla huňatou deku, jako nemocnému ji pečlivě přihladila, v ruce jsem držel dalekohled

S digitálním zoomem, nastavil směrový mikrofon a díval se přes vodu na plácek obklopený

Katolickými kostely, policista v intervalech shromažďoval nadržený dav na šest set let starý

Ledoborec Karlův most a ještě než vyhodil kotvu, dirigoval chaos, aby pak nalodil stádo

Nadrcené bedekry, které koukalo na žebra pilířů opatřené proti kalamitními pluhy, zvědavě

Postupovalo zádí do pasti 5-ti set metrového kolosu, rozdychtěné je lapil komín swingové

Kapely, ani Japonci nemají větší, teď žlutě čučeli na bubeníkovy šlehací dráty, jak s nimi

Vrtí na prací valše, klarinetista v dobové čepici evokoval dupárnu třicátých let, policisté

Přiběhli a čuchali těmi svými obuchy, jestli někdo nepodporuje rytmus, ale to už jim lidé

Neudržitelně rozhoupali loď, trsali na odpolední džejm sešn, dávali si velký pozor, aby je

Bylo vidět, jak vrhají mince na pokladničku muzikantů, ostýchavě hladí bronzové ozdoby

Ošlehaných soch, nechávají ženy pózovat minutovým malířům, také z řecko-katolického

Kostela vyšel zvědavý kostelník s ofertou na tyči, přišly i slepé kytaristky , přibzikávali

Licencovaní prodavači kýče, žebráci na schodech Jezulátka zdřevěněli, kolem cupitala

Marylin Monroe, prstíky srolovala džezmenům svatý dolar do skleněné dózy, zašpitala

Pu, pú, půj - na půjčovny pramiček, na osiřelou Malou Stranu, dlouho už nikdo nešel po

Královské cestě, jen ledoborec inkasoval pohodu, sublimoval ji do masových kostek, když

Nervózní chlapeček čůral na soklu do vody, otrlí obchodníci počítali ztráty, zdálo se, že

Kdosi zastavil čas, ale nikdo si nevšiml, že zpoza mraků leze slunce a padají světelná

Vlákna božského Principála, lidé se nadechli, zabalili přítomné myšlenky a zdánlivě je

Nikdo nenutil, aby nezačali bourat magnetickou kouli Nekonečna


1 komentář:

  1. Znovu ta nejistota. Pravděpodobně je báseň v knize Bakellitové zvony. Báseň o mostu mám 2 X. První si pamatuji, je v B.Z., tuto fakt nevím. Přiznám se, jen co budu vědět. Jsem odcestovaný a nemůžu se dostat do archivu. Díky, paní Heleno, opravdu hledím, jaký v to mám nepořádek. Hezký den! M.B.

    OdpovědětVymazat