Seděl jsem ve stínu kamenné zdi, v křesle otočeném na zdymadlo, dal si pivo, číšnice mi
Přinesla huňatou deku, jako nemocnému ji pečlivě přihladila, v ruce jsem držel dalekohled
S digitálním zoomem, nastavil směrový mikrofon a díval se přes vodu na plácek obklopený
Katolickými kostely, policista v intervalech shromažďoval nadržený dav na šest set let starý
Ledoborec Karlův most a ještě než vyhodil kotvu, dirigoval chaos, aby pak nalodil stádo
Nadrcené bedekry, které koukalo na žebra pilířů opatřené proti kalamitními pluhy, zvědavě
Postupovalo zádí do pasti 5-ti set metrového kolosu, rozdychtěné je lapil komín swingové
Kapely, ani Japonci nemají větší, teď žlutě čučeli na bubeníkovy šlehací dráty, jak s nimi
Vrtí na prací valše, klarinetista v dobové čepici evokoval dupárnu třicátých let, policisté
Přiběhli a čuchali těmi svými obuchy, jestli někdo nepodporuje rytmus, ale to už jim lidé
Neudržitelně rozhoupali loď, trsali na odpolední džejm sešn, dávali si velký pozor, aby je
Bylo vidět, jak vrhají mince na pokladničku muzikantů, ostýchavě hladí bronzové ozdoby
Ošlehaných soch, nechávají ženy pózovat minutovým malířům, také z řecko-katolického
Kostela vyšel zvědavý kostelník s ofertou na tyči, přišly i slepé kytaristky , přibzikávali
Licencovaní prodavači kýče, žebráci na schodech Jezulátka zdřevěněli, kolem cupitala
Marylin Monroe, prstíky srolovala džezmenům svatý dolar do skleněné dózy, zašpitala
Pu, pú, půj - na půjčovny pramiček, na osiřelou Malou Stranu, dlouho už nikdo nešel po
Královské cestě, jen ledoborec inkasoval pohodu, sublimoval ji do masových kostek, když
Nervózní chlapeček čůral na soklu do vody, otrlí obchodníci počítali ztráty, zdálo se, že
Kdosi zastavil čas, ale nikdo si nevšiml, že zpoza mraků leze slunce a padají světelná
Vlákna božského Principála, lidé se nadechli, zabalili přítomné myšlenky a zdánlivě je
Nikdo nenutil, aby nezačali bourat magnetickou kouli Nekonečna
Znovu ta nejistota. Pravděpodobně je báseň v knize Bakellitové zvony. Báseň o mostu mám 2 X. První si pamatuji, je v B.Z., tuto fakt nevím. Přiznám se, jen co budu vědět. Jsem odcestovaný a nemůžu se dostat do archivu. Díky, paní Heleno, opravdu hledím, jaký v to mám nepořádek. Hezký den! M.B.
OdpovědětVymazat