Skáču, na Saharu letí ranní paprsky
Slunce
Snáším se, duny se jak tsunami vlní
Jsou tváře
Volný pád?, žonglér a křovákův běh
Zazáří
Sliter, a poušť s karavanou velbloudů
Klimbá
Plachtím, stáčím se nad oázou, voda
Slintám
Seskok, cíle, ženy v módních šatech
To cintám
Padák, poušť má srdce, střílím z koltu
Plíce
Vztlak, jezero dá doutník z makovice
Dám si
Pak že, písek nemá démony, shora
A dolů
Dopad, nechci kupovat luxus rituals
Ježto na poušti je vše zadarmo, tak
Zkouším, pořád jak na laně, cik cak
Tlak na šňůry a když se rozkoukám
Roznáší se mozol i na střed Evropy
Středokontinent a jeho šlápoty
Ve městě kde je také poušť
Ji kydám
Poušť mne fascinuje. Jednou jsem šel pouhých 20 kilometrů v písku. Pak vádím. Znovu v písku. Onemocněl jsem pískem v písku. Nedá se to popsat. Dal jsem si tam ruku na srdce, že se vrátím. Pak přišla Velká prérie a onemocněl ještě více. Pak jsem se podíval k Evropě, a bylo vymalováno. Můj dům jsou Čechy a Suchdol u Kutné té hory, asfaltka z Prahy až tam.
OdpovědětVymazatM.B.