Říkal jsem jí Tiba, ve vojenském, s ahojkou na stranu
Jak jsem ji líbal v tramvaji, jela s kopce, dolů a koleje
Čekal jsem, až led je poleje a tramvaják pohodí písek
Teď, teď to shodí, musí brzdit, Tibo, je to vzrůšo, Šíšo
Elinka se třásla, plošina, madlo, pak jsme skočili, tak
Fláknul jsem sebou, ona na mě, špatně, spadl na ní
Tramvaj zvoní, a koleje, až někdy zas led je poleje
Pojedu s Tebou
Myslím, že je to z delšího vyprávění, díky za redakci textu, docela dobře sem vplul. Jinak, není co dodat, vše je řečeno v básni. M.B.
OdpovědětVymazat