Autor Milan Bukovecký
čtvrtek 10. listopadu 2016
Pavučina
Plán pro dnešek, najdu Tě
Pomocí Boha i ruce perutě
Osaměly v domu na poušti
Nahatá Sahara noc spouští
Černě kulisy hor, osíří nebe
Větrný mlýn zavrzá krásou
Zatuhnul v pavučině, věští
Hledáš štěstí, jeho spásné
Pouto, na něj sáhneš, točí
Je svět a zotročí Ti energii
Zapátráš, co košilka skryje
Všechno, co se do tě vryje
I do mysli, smysly na prsa
Symboly, kde složíš hlavu
Pomalu a zticha, je měkká
Ten pocit nekonečna, cíle
Zdá se, že co plánuješ
Ujdeš míle a najdeš
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pavučina zatuhlého větrníku mlýnu ve vesnici Olympos na ostrově Karpathos mne pronásleduje dodnes. Nevím proč, ale pořád na ni vzpomínám. I na africké poušti, kdy jsem šel kilometry vádím k prvnímu baráku kamenné vesnice, tříští kamenů vrzalo, zastavil se, pobyl, abych pak pokračoval za svým zmrzlou nocí, v uších mi zněla skladba Acker Bilka Coctails For Two, to prostitutka hodila minci do Jukeboxu a sedla si ke mně, chtěla si jen povídat. Asi jsem byl pro ni nebezpečný, kdesi se mi válel padák, ze kterého jsem vyklouzl a šel tam, kde najdu baterii a dráty do rozbitého satelitního telefonu, a to jen proto, abych nejdříve zavolal legitime, zeptal se co má na sobě a teprve pak se volům ozval.
OdpovědětVymazat