Ne, nejsem blázen, pojď tančit
Vypustili pro nás modrý bazén
Nemyslím, že jsi jen na chvíli
Vím, že nejsi lehké víly, ani já
Slezte na dno, říká mi příroda
Ne, jistě není blázen, je pohoda
Žebřík má šprušle ze saxofonu
Bota klouže po spadaném listí
Ruce si mohou zatančit v rámu
Na výšku ramen Tě asi zvládnu
Ne, nejsem blázen, nechci tlačit
Kvačí, nikdo není u mikrofonu
Asi sám, něco zazpívám, ženo
Keře šustí, léto je rozpuštěno
Jistojistě odloženo, budí zimu
Ne, nejsem blázen, pojď tančit
Pomůžu, jestli nebudeš stačit
Křivky, nejen v tom momentu
Krásné jako lžíce od polívky
Uchopím, nikomu je nedám
Ne, waltz není blázen, hledám
Pak, tradá, lze jít blaze k řece
Povzbudíme kytky na pavlači
Šmalc barev bere cestu kratší
Spolu s městem doletí vidiny
Zlatý podzim v bazénu
Bylo to kdysi, na Kypru. Můj kamarád s britskými vojáky UN vypustil na konci listopadových dovolených, nedovoleně, veliký umaštěný bazén. Uměl hrát na saxofon a housle. Jeho nádherná blonďatá žena zpívala. Řekům se nechtělo pracovat, tak jim zavřeli sezónu. Pořád bylo teplo. Hrál Stranger On The Shore od Acker Bilka, Moon River. Už tehdy byl nemocný. Vzpomenul jsem si na něj. Hrál a tančil jako Bůh, jeho žena nás budila ve snu.
OdpovědětVymazat