Podél kanálu cválají bílí koně, hoří plameňáci
Čeří moře i jiní ptáci, kola auťáku zuří v písku
Oranž na obloze líně žhne, tisknu list vavřínu
Na vratech než prsty uvaří silice, končí cesta
Někdo tu má svatbu, a metla Měsíce se vrací
Ženich nemá benzin, z nádrže mi cucá Shell
Nevěsta lepí na nebe pel, muž vidí na postel
Tango Argentino, kroky, záklon, mlha v očích
Pluží na olšová prkna, také si vyvětrám pérka
Svírám Tě, vím, já a Ty, jsme tu i do trampoty
Končím ploužákem, spolu dáme správný test
Tanči, beru si od Tebe věc, jeden zbožní fetiš
Nohama tu kreslíš budoucnost, fajn o životě
Znovu Ti plameňáci, lajna auta, barvy flóry
Když uprostřed fauny leží disk z Faistu
Tuhnu, je o jsoucnu, házím jak pivot
Letí, není to hra jen pro dva
Skáčeme a dá nám zabrat
Plot jménem Listopad
Mám takové pohnuté období, píšu trochu jinak jak jindy, jak?, všelijak, jakož i tak, píšu. Jsem rád, že báseň prošla revizí. Díky.
OdpovědětVymazatM.B.