U Boha vstalo Slunce, s tělem dítěte
Mělo závratě, chytím ho do zrcátka
Couvám s ním pozpátku, seče otavy
Dívkám bez přípravy prosvětlí šaty
Zapálí kaštanům zelené listy a ježky
Nachodím se s ním pěšky, míle svítí
Nepostojí chvíli, vše leští, je největší
Přehoupne poledne, napění i vodu
Pak siesta, v sodě splavu krmí rybu
V odpoledním klidu pootvírá krámy
Jdeme, rychle padá tma na rybníky
A v rákosí, které se nekosí, věší šaty
Nahé se koupe, sloupne i pozlátko
Vybělí nebe, a s Měsícem nakrátko
Se, tetelí, na barevný podzim
Čarovně krásné, slunečně podzimní, křehké, milé :-)
OdpovědětVymazatHel.
Díky! Podzim, jeho barvy a mlhy, dny, kdy budeme snít Slunce a les, půjdeme v těžkých botách a přeschlé klacîky po nimi chrupají. Hezký den, Hel, hezký den! M.B.
OdpovědětVymazatDěkuji, moc mě těší, i Vám, pane Bukovecký, krásný den :-)
Vymazat