Autor Milan Bukovecký
pátek 28. října 2016
Kdysi a kdesi
Je dopito, poslali mne pro Alkoholy, zvoním
Dveře, ten pocit, na krku má šálu Apolinaira
Normanďanka v negližé a županu z hedvábí
Ochrnu, ale ona už couvá do špajzu na regál
Ukáže prchavé Čučo, kde nic tu nic, alespoň
Portáš, na zub Oran superior, nechceš tančit
Prý jste běželi nahatí v řepném poli až k Řípu
Co na to menševici, prý si frátelníci stěžovali
A politická policie, ze které se prostý poblije
Srabi, raději bych to tango, mám džíny holko
Sundej je a věz, že jsem stolová hora Česka
Začni spěchat, a ráno, jestli budu ječet
Můžeš se mnou zůstat, i se sestrami
Budeme zas brečet o hoři na zemi
Dej to, první slovo od Boha
Múza
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pánská jízda. Došlo pití. Byla horká noc. Šansoniérka o patro výš nám půjčila, vyprázdnila spíž. Hluboká noc a B-moll, když přišel fízl, sedl si k nám, vydíral, řekl nám, že se nás nebojí, nebáli jsme se ani my, srovnali jsme mu ofinu, potrhali tričko a ráno čekali, kdy nás seberou. Pustili jsme si Jazz od Acker Bilka a šansony ženy co v baráku bydlela! Nikdo nepřišel, nikomu se nic nestalo, jen sny zůstaly.
OdpovědětVymazat