Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

pondělí 18. března 2019

Jdu tam

Jak za mnou zaklaply zadní dvířka domu
Komín špitálu stáčí na ovál pomo Yperitu
Po ránu, šílí bílé Slunce, klape kramfleky
Má boty koně, nic nevidím, slyším bengy
Struska škváry vleze do hlavy ultrazvuky 
Obrys ženy, nevím koho zdravím, otáčím
Bingo, na Twist Swing Tango jde Twiggy
Číhám, gag minisukně vleče chlad křeče
Kus chvíle tančí na lanči betonové poušti
Cosi mi opouští magnet, svalím se na vál
Nacionál, sundám boty, z levého palce 
Trhám nehet, rýpu vzkaz do dřeva 
Tady jsem byl


pátek 8. března 2019

Všichni spí

Robot bdí, hlídá bránu nemocnice 
Unavený knoflík mačkám dvakrát
Někdy klekne a vyběhne biorobot
Sken cvakne, ještě nemaká komín
Yperit číhá v cibuli, dým spalovny
Válečné sestry s kruhy pod očima
Za chvíli v holomrazu, budou stát
Na zemi mezi špačky típnou cígo
Až jsem paf, jak loví jejich instinkt
Postupně nohama, prsy a rukama
Praxe, vlasy vpadnou do té krásy
Jsou viděny, a drsný styl
Bezstarostné jízdy
Z její dálky

neděle 10. února 2019

Nic není zadarmo

Byli jsme doupě, Máma, Táta a jejich Děti
Komanč nás cvičil na pružné tyči udavači
Škoda, že ruské hordy nešly v šedesátém
Osmém, až ke Kanálu La Manč, aby i Oni
Šachisti Světa, byli, tak jako My, pokořeni
Mongolové v ten den měli na to, bylo léto
Těšili jsme se na konzumní společnost, jo
Tehdá jsme až tak nežrali, tunelové vidění
A nehnali se za roboty, držíce smartfouny
Teď jsme zblbli a lichváři bible civilizace
Kteří nemají kam utéci, balí do bunkru
Až Po, je vidím, bezpohlavně se culí   
Všechny jsou jejich, cihly Berlína
Propána, jak se nám vysmívají
Slovani jim otloukají trosky
Na majetky, nosí v písku
Manu od Ďábla

Krvavý Měsíc

Je to můj poslední den, kdybych mohl jet
Nebe hoří, jed lógru kafe, a bus terminálu
Je to můj poslední den, hláska, být cesťák
Na to mám brýle, zde jízdenka, zde taška
Muž ji tlačí do kóje, motám se jak bóje, ej
Hle, hledím, za to se stydím, mrákoty, věž
Dívka tak trčí, vrána prolétá halou, švihne
Perutí, zrovna když točí cumel vlasů, bere
Ji kamera, robot posílá její fotku do foroty
Gůglu světa, sedím za ní, vše padá z ruky
Pomáhá sbírat v digitálním smradu, aj ped
Aj foun, ajjajaj, Ajrýn gut najt, broukám jej
Hezké poloprázdno busu voní, gut najt, a
Hele, vystupuji, Brno, jediný zůstávám, aj
Čiči, rozpusť sobě vlasy, budeš se mi zdát
Švihly prsty, ták valily její zbraně, a prsten
Černých žíní se houpe, jde a vidím 
Jak se koupe v kabele mrazu
Ona se otáčí, slzí a děkuje 
Daruji Ti krev, šeptá
Světelný most
Čas za čas
Ajrýn

úterý 8. ledna 2019

Na procházce

Simsala bim, čaroděj škubá ptáčka
Letí peříčko, krásné jak Ty, ony, ona
Srdce nám bijí o zvony, uletí ozvěna
Připraví smrk o šišky, lišky o pelíšky
Zem cítí vibrace, tik tak vrní u křížku
Remíza polní cesty sněhy poprášená
Ježíš se na ni, a na nás dívá, polibek
Stará lípa spí, vzlyká, blyští se soláry
Podhůřím kývají naftové sosáky
Kouří tlama industriálu
Jsme doma

Jednou za rok



Na pódiu velké dupárny brečí kráska baladu
Sedím u baru s ženou, v saku hledám kačky
Kapají nám slzy, štkáme jak plačky, ebenová
Balí, jdu za ní, půjčím si od ní kytaru, vydírám
Dav ječí, koupí nám whiskey a cigáro, kouřím
Jak miminko, zpívám o ní, její tělo, vůně, cink
Žena lžičkou v tůni sklínky zvoní, kroť chutě
Pá ne jo, Tý máš šaty, majetky, prsa a vlasy
Prsty a kolena, ve dne i v noci, zaoblena
Tak se mi líbíš, jak sedíš, chodíš, jo
A zpěvačka je ti tak vzdálena
Miluji Tvůj dech a slova
Barman se směje
Platím

úterý 1. ledna 2019

Silvestr

Už ráno, opilý chlap a vrána myslí, jsem taxi
Ksindl se válí po kapotě, krká, jdu pro rohlík
Idi do dupy, vyhrožuji, vrána kráká, necikám
Micina vartuje přes cestu, hne se černý šerif
Leští pendrek, funebráci přijíždí pro klobásy
Jsou tu všici, i strašidla, musím nakoupit, jít
Čeká kostel, v odraném vzduchu loví vrána
Telstár, polský misionář šišlá pravidla česky
Fičí na feta noze, jak šťourá do koutů mše
Listuje povidly líté bible, bloumá s Bohy
Venku kol krouží s trably krákora
Dezertéři jsou už v krytu
Probouzí se utopie
Lži