Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

neděle 15. září 2024

Taxi do Burgasu


Jel jak šílený, za námi gumoval Primorsk se svou Dunou
Vůni závratů, tady jsme byli, tady taky, Slunce spálilo vše
Tady jsme pili pivo, mastiku, jeli pak fest Taxi do Sozopolu
Na mořské hradby, kostely a bizarní řecké domy, vlnolamy
Doprovázel nás na cestě ženský faktor, děti a mořské vlny
Kolem Duny a Duny, pomalu jak v Africe, kupujeme koření
Není to zlato čím platím, není to má vina, že jsem Křižák
Myslím, ještě nevím na co, taxík to kalí kolem plaformy
Zatáčka, skoro nás svalí, valí na letiště, tvrdě, ou vejs
Pak vestibul, skrytý teror k odletu a když přistanem
Už vím, co jsem chtěl říci a nevím jestli to snesem
Plivnul jsem na přední sklo auta a šíleně drhnul
Jak mne u sanitky učil kluk, který si blbě uhnul
Koncem srpna 68, na Vinohradské a Italské
Přišel za mnou, a ptal se, jestli si pamatuji
Na ten strom, na kterém visel a zabil
Rus už to pomalu balil, hehe, říkal
Přišla i matka z nebe, brečím
Drhnu sklo, plivu a plivu

 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat