Katedrála

 

https://drive.google.com/file/d/0B4HWntWL4auhcXYxMWZOWlJ3em8/view?resourcekey=0-Z3kY_MXdhm8x6EseHtDHuQ
  

Taxi do Burgasu

Jel jak šílený, za námi gumoval Primorsk se svou Dunou
Vůni závratů, tady jsme byli, tady taky, Slunce spálilo vše
Tady jsme pili pivo, mastiku, jeli pak fest Taxi do Sozopolu
Na mořské hradby, kostely a bizarní řecké domy, vlnolamy
Doprovázel nás na cestě ženský faktor, děti a mořské vlny
Kolem Duny a Duny, pomalu jak v Africe, kupujeme koření
Není to zlato čím platím, není to má vina, že jsem Křižák
Myslím, ještě nevím na co, taxík to kalí kolem plaformy
Zatáčka, skoro nás svalí, valí na letiště, tvrdě, ou vejs
Pak vestibul, skrytý teror k odletu a když přistanem
Už vím, co jsem chtěl říci a nevím jestli to snesem
Plivnul jsem na přední sklo auta a šíleně drhnul
Jak mne u sanitky učil kluk, který si blbě uhnul
Koncem srpna 68, na Vinohradské a Italské
Přišel za mnou, a ptal se, jestli si pamatuji
Na ten strom, na kterém visel a zabil
Rus už to pomalu balil, hehe, říkal
Přišla i matka z nebe, brečím
Drhnu sklo, plivu a plivu

 

 

Duna

Jdeme do jedné z těch pěšin obří Duny, pod námi moře
Slunce hoří, vítr hraje svou muziku, vlnou vodu rozcáká
Jsem bosý, drhnu kůži k pláži, odflákli šprušle s hřebíky
Skrz všechny písky září na pláži ženy, jejich muži a děti
Ahoj, pozdravím a hluboko, vedle nich, šroubuji deštník
Těším se na vlny a uvidím legitýme, jak mořskou pannu
Potopím se až na dno, otevřu oči a pod ní, kouknu na ni
Začnu hlídat vnučku jak plave k vlně, ou, jsem na břehu
Rozpadá se voda, vedle těl naháčů ječí nabušené čluny
Mnozí jsou pokřivení, u nás jsme normál, mnozí macho
Krása žen je jak Andělé času, vykřičí, o medu jejich očí
Song o hlasu, jdu do hebké vody, plavu daleko od Duny
Svět moře, chtěl jsem tu omámený, sundat plavky
Posedle, abych jako had, hledal mořskou pannu
Ale pak, vzpomněl jsem si, mám ji doma
Byl jsem tak nesmazatelně v koma
A vracel se zpět do hory písku
Aby všechny Duny života
Byly jen v Blues