Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

sobota 25. května 2024

Terraformace


Už pokolikaté, když běžím přes můstek potoka
Láká Google k metamorfóze, teplota a horotvorní
Tlak, pararuly stéblaté, kde mám pocit, jdu z hlubin
Vesmíru, Servus, potkám Goetheho duchovní Svět
Metamorfózu, proměnu biologie, kde si stvořím ženu
V sukni, která pomůže, už v ten moment, i když neví
Stejně jak já, máme Covid-19, fuj, držkami očkovaní
Vakcínou na zabití, jsme anténa jak Gongy z Wuhanu

Už pokolikáté, jdu přes mostek, Slunce pálí, hučí pomalé pole
Je posečeno, sláma se nadnáší, mám horečku, volám, dej mi
Vymodlená, co se nadnáší, přikryje mi její Mongoltfiérů balon
Jsem v půli kopce, ještě to mám tak kilák k silnici a rozhledně
Po pravé ruce hučí remíza s vodou pro zvěř, klepou se stromy
Svlíkám se, šílím, tah Marsu na flák podhoří, kolonizuji Moravu
Nevím kde jsem, voní z podzemí nafta na prášky, vrzá kejvadlo
Budím se, studí mi, sedím nahý na pangejtu u silnice, Slunce šílí
Jdu zpátky, nejdu, potácím se, zesláblý beru hůl na halucinace
Remíza, na zemi leží složené oblečení, kouknu k nebi, hledám
Stín imaginární ženy, za zády leží práce pro terraformaci
Probouzím se, jdu domů, nesu si nemoc, vezmu prášky
Koupil jsem na černo, věděl jsem, že jsou to žvásty
Co nám nadělí zbyteční akademičtí sráči
Naučili se ve škole hovno!

 

1 komentář:

  1. Bylo to před rokem. Podruhé Çovid.
    Halucinace a Indiánský běh, chybí jen 300 let stará lípa, kam jsem se nedostal. Díky, Hel!

    OdpovědětVymazat