Ladronka

Na Kolečku mě tak jako žena, pohladilo Slunce
Křupe písek, stromy se halí listím, na nich ptáci
Jak v práci klovou asfalt, hlavou mi tančí blues
Chlap zkouší Slunce, rozsvítí šípy nahé rameno
Ani nedutám, funím po kopce, vrtí se tam špitál
Jdu sám, v koši špetky snů, snítek vyryje totem
Někdy pošlapu pot a lidský fetyš, ájej, a nahoře
Válí muzika, kouknu na hoře města, kde je řeka
Potkám lidi, fouká, spěchám po rovině a v trávě
Leží na dece rodiny, hekám, nesmím se zastavit
Spěchám k stadionu, 1960 Spartakiády vcucnu
Brčkem limo, na oku mám monokl a balím holku
Ztuhnu, kudy kam, zpět a tudy, a z druhé strany
Na černé pivo, tam si sednu, kde seděla vnučka
Měla zmrzlinu, a domů jsem ji chtěl vést za ruku
Nemusel, už to znala, žuchla k nám motorkářka
Drsoň s blemty, rozdává se, vytlačím nešťastnici
Teď tam sedím, odpočívám, a jdu dolů na bazén
Saunu, budu tam sám, až začnu žebral o strach
Otevřu pach nemocného Světa a opět jdu zpět
Do historie, objevím matku, otce, sestry
Ženu, děti a krásné vnučky, zas
Budu křičet plný potu
O naději