Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

úterý 26. března 2024

KQZ 54

KARLÁK

Aj jaj, asi jsme prý, samotný v městě
Ivan nám prdelí zavřel garáž a nepustil
Smutní zachránci, opravdu sami na pole
Ťúda chce ujet, Rus střílí na mrtvou stěnu
Někdo proti němu pic opakuje, puška z půdy
Ivan šílí do Dětské nemocnice, lepence z šutrů
Jak Hejtři rozhází koule, vysílačka jede Osudovou
Z křoví vyje krásný muž jak Balzac, chlap je v parku
Střelili ho kolene, picicipic, Pětidečko pouští Beethovena
Lezu z auta, zrovna cinknou kulky, drbu záda kastlí, tahám
Z okénka vlajku, mávám, snažím se co nejvýš, rozstřílí trikolóru
Padnu na kostky, Ťúda myslí, že je mrtvý, kulka urvala podpatek
Hele, nejsi, neřvi, pochcaný a posraný ječí, byl jsem v nebi, vole
Zvedá kostru, naložíme, vykládáme, mejeme se, Ťúda má úbor
Doktorky, tradá, vysílačka ječí Osudovou, hlásí porod v chodu
Komunardů, u dveří se klepu, mačkám zvonek, jedeme a ona
Na Rooseveltovu, Ťúda vojclům u tanků brečí, ať nás pustí
Jako klaun ukazuje, prsy a břicho, och, děvočka balnaja
Jdou šmírovat, žena ječí, Ťúda klečí, rodíme, obráceně
Nožičkama, stříhám pupeční šňůru, Ivani svítí z tanků
Důstojník máchá modrou lampou, leze se po železe
Do Korunovační, potíme se, co placenta, kde je ta
Gynekologie, čekám tak dlouho, chlapi, na zdraví
Dobrá práce, naleje se ještě jedna lampa vodky
Na to dítě a maminku a opatrně, na Molochově
A v Kachlíkárně, je jich plno, slzí doktor, mává
Zapínám vysílačku, KQZ 54, volá Pětidečko
Blahopřeje, posílá nás na policejní stanici
Čeká zbitý opilý chlap, nahý na kolejích
Rozdráždil Ivana, vezmete i policajty
Tři dny nebyli doma, jo, Pětidečko
Jasan, ještě pošli Osudovou
A dej pusu, jinak nejedem
Mlask


čtvrtek 21. března 2024

Bush


Kouknu do buše, kouknu na nebe, spustím žaluzie
Straší mně, že mraky sežraly Slunce a vaří kroupy
Jsem sám, čekám na legitýme, jestli mi něco koupí
Vzpomněl jsem na její fest nohy a whisky s mlékem
Když to smíchám, tak sám, opouštím v bázni Blues
Sykot hada, verše Walt Whitmana valí Stébla trávy
Je to jiná muzika, já o dětech, v mládí jsem psavec
Beru tužku, jak krtek sosí na jaro, hrábnu si na pole
Kouknu špižůrkou jak je venku, kde jsou vaky vody
Sním, že ke mě kráčí buší, slejváky politá má žena
Blůza ji polepí, svítí tělo, prsa, vlasy, slzí naše děti
Štěstí že nezblbly, nepodaly si ruce s teomarxisty
Lásko, stříhal jsem ve vodě růžím, tak jak’s chtěla
Nepustíme si televizi, je tam samý pitoma a srabi
Jak nám chtějí z univerzity Brünn vnutit cvrčky
Jíst žížaly a trávu se zelenou pakáží Němců
Musím také kouknout na hajzl papír, jestli
Nepřidali fluor, aby nám neupadla řiť
Promiň, i Amazonkám bez vulvy
Co sedávají na hlavni houfnice
Hubou bojují s Vovou Rusem
Nebezpečné s měsíčky
Mají je asi s fluorem
I bílá Evropa

Gott mit uns?



pondělí 11. března 2024

Nový svět


Cí ve, některé vystrašené, otetují Cikáni kérkou
Ladí atak, být za dobře s dračí kuchyní Číňana
Doleva doprava, sedíme v ghettu potetovaných
Jíme mastnou Čínu se šlemy sperma do otroka
Vešly, pokérované míšenky, oči cílí jejich břicha
A zvědavé zimy na kopci hřbitova Benešova, jé
Netetovaní se diví, kam asi ten Svět jde, copak
Co to asi je, svrab teorie demokratického hnoje
Kampak si zajdem za bubnu elitářských tupců
Jejda, ještě vrazi v plášti, injekcí straší národ
Nová moc, nová řeč, že zpitomnělí byrokrati
Pro mne velci Haranti, lížou fašistům prdel
Šlapou po historii, která dala kus Evropy
Nám, pole a slovanské řeky, tu Prahu
Teď by ji blbci prodali dalšímu volu
Tlačí se k nám vřed kolonialisty
Staré zámecké schody poblil
A neuklidil, a neschne to
Jen smrdí

Tak, Andělíčku, můj strážníčku
Opatruj mi, mou dušičku
I jemu, bratranci

Josefu Kubínovi
In memoriam

8.3.2024