V devět ráno jdu pastí Karlova mostu
Míjím tlusté policisty, měli by se postit
Útočí na ně přehršle ženského dotazu
Ptají se Italky, Valdštejn Galery? a fízli
Učí je, Bohém Čék, Petrus Brandl, gou
To Mén artis painte, gou him baj tu rivr
Adié, zajdu s nimi čekat frontu, dav šílí
Zavřu oči, hodím sen, čekám co přijde
Do hlavy vchází bratranec a jeho šarm
Je mi sedmnáct, řídí strýcovu chloubu
Renault cévé 4 klouže ve sněhu a ledu
Je mu 19, chlubí se, có?, bude mít dítě
Závidím, je voják, jeho holka, Madona
Strýc Picasso ji omaluje dle nové doby
Tak běžely roky, zvládl tranzistor raket
Jezdil je nabíjet v Ruské poušti a střílet
Jo, když bylo třeba, posloužil i Sametu
Hodil mu penzi, teď šel do nebes nahý
Zebe, přišel můj syn, mozek hodí koště
Kustodi nám otevřou dveře a vejdeme
Pobíhají tu ze školy děti, fešáčtí starci
Jejich načesané ženy spouští pohodu
Historie tak zoufale v obrazu tvrdne
Brandl nám zamával částí krásy
Jinak ho hlídala díra Vatikánu
Nás netřeba, vidíme dobře
Po jejich chuti nebude
Ani potopa
Džéz
Vážený pane Bukovecký,
OdpovědětVymazatneumím psát komentáře k básním, a tak je krátce, moc se mi líbí, jak píšete... a snad dovětek, ta použitá cizojazyčnost nemá chybu, skvělé :-))
Děkuji, přeji krásný den a těším se na další básně, jste úžasný! :-)
Hel.