Na křižovatce u špitálu vchází na zebru nešťastná žena
Asi Poltava, brzdím, myslím, je šilda, vrací se zpátky, nó
Náno, tak už pojď, rána jak z děla, to naplacato, trefí se
Do kufru auta Metrobus, je dlouhý jak anakonda, vyleze
Autobusák, od roku 1989 jim říkám Kožená prdel, tenhle
Je slušňák, vyšel na lehko, hezkej, moc se směje a žena
Je ráda že žije, mrznu s Delonem a čekáme na kontrolor
Jede, Kožená prdel, asi tak má generace, napíše se glejt
Potí se mi krk, já a Dean Moriarty, jsem TO v On the road
Najednou vidím ženu na dovolené v kraťasech se stínem
Tamaryšky voní, na kmenech visí fotky opěvované lásky
Odšumí moře, všechno je najednou pryč, nebe drtí den
Jsem zpátky, prjamo asfalt radí mi Rus, čut čut
Zas něco, vidím hory, leží tam lidi v ledu
Tlačí se do mysli karavana Ferrari
Vystupují vyglajcované ženy
Parfém s hedvábíčkem
Muži v kopřivách
Uniformy
Egregor
Lizol
A
Džéz
Autor Milan Bukovecký

neděle 3. dubna 2022
Bůh války se dívá
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Výtečné, pane Bukovecký.
OdpovědětVymazatHezký den :-)
Hel.
Dík Hel! Bylo to na jaře 1969, kdy jsem to začal používat.Tehdá autobusák pŕebral dívku mého kámoše lékaŕe! Jezdil se mnou se sanitkou od podzimu 1968! Rána do auta probudila démony! Opatrujte se Hel, možná je u toho i byla, počítačová grafika! M.B.
OdpovědětVymazatpočítačová grafika.