Autor Milan Bukovecký

Autor Milan Bukovecký

úterý 29. března 2022

Konečná?


Zapomenutá Svatá ze síně Ďáblického hřbitova spí
Ten ženský klan Zrzy Slunce žije, jen ona ne, plavá
Leží v tlamě Hřbitova Střešovice, kryt hlína, plavuň
Kaštan, suché listí, tak říkám ženě, bejby, bodejť by
Jí byla zima, není, drží Mozol, mraky pohodí slejvák
Bejvák ji očistí, chrastí podzimní listí, na Velikonoce
Jestli se dožijem, končí Staré Světy zblblých křečků
Jak pak to bude k řeči, povíme blondýně o tom více
Zeptám se, kde je její potěr, vzal saky paky a co náš
Kecy, říkám si, na to fakt myslíme, vydrží naše objetí
Věc, byly to knihy pojetí které nás dostaly silou věty
Baf, ne blafy, její muž překládal roky J.R.R. Tolkiena
Měl první přehrávač, vypustil na nás Mike Jacksona
Byli jsme tím až dojatí a teď se pomalu za to stydím
Pojď, zapálíme svíčky a půjdeme od kámošky domů
Umřela v Lockdownu, Bohové Indie se myli v Gangu
Zrovna, jako náschvál tři nebyli k ruce, ani Sitár
My se nebudem přít, jestli zas přijdou prasata
Jak překročí Ivana, začnou debílci píchat
Musíme u pašeráků koupit prášky
Navzdory edému je polykat
Budou hořké lásko
Jsou život



Žádné komentáře:

Okomentovat