Sova

Neviditelné sklilo, za okny kuchyně houká
Možná hví sýčka či sovy, tajemné doneslo
Mrkám na holý strom, kde je fígl, klíč děje
Hrůzostrašně houká, hledám zobák ptáka
Čaroděj tu není, ani uhel pytle pod očima
Matematiku nadějí, že ho stopuji v Galaxii
Rozechvěje vějíř z posledního zbytku listí
Praská struna kytary, hipies odhodily koks
Starý bard bručí baladu, rozslzí její vibrací
Praská můj svět, jsem v něm fest schován
A stále nevím, jak vstoupit do budoucího
Když za dráty koncentráku sociální sítě
Teenager blije a populace tleská
Znovu rozmaže nudle z nosu
Sobě do obličeje
I sliny DéEnÁ