Je půlnoc, a v pozvolném kopci pole
Se všemi těmi stíny, v prášku sněhu
Kousek od třistaleté lípy, jde Mikuláš
Němohra, mám pro Tebe punčochu
Přiskočí Měsíc, klidně přisune strach
Hledám čerta, nevidím démony, jdou?
Najednou jsem dítě, dědeček rozumí
Má skrýš v chlívu, a až v deseti, bum
Je to můj dům, držím v ruce hůl, paf
Je máma, má také strach, jak dřímaj
Saracéni, šajním na hroby novověku
Znovu to poslušní degouši otevřou
Naložili kost pro nenažrané oko
Skól, alkoholici z polární záře
Rok nám mdle končí
Symbol jde
Strach minulosti mne dohnal, nic jiného než strach a vzdor, jsem si tak odnesl z oslav Biskupa Mikuláše. Později jsem do toho zatáhl i své děti, Měl bych se jim omluvit.
OdpovědětVymazatM.B.